Zvířecí hrdinové: dárcovstvím krve zachraňují životy
Stačí málo: aby se pes otrávil jedem v poli. Pokud mu veterinář nepodá včas protijed, visí psí život doslova na vlásku. Pomoci už může jen transfuze krve. Některé veterinární kliniky proto začaly transfuze nabízet. Zřizují dokonce zvířecí krevní banky. Krev pomáhá i zvířatům s anémií nebo rakovinou.
Naléhavě prosíme o sdílení, hledáme dárce krve! Pokud o někom vhodném víte, volejte kdykoliv. Klidně i během noci. Jinak pacient do rána nepřežije.
Přesně taková výzva obletěla před pár dny sociální sítě. Zveřejnila ji veterinární klinika Jaggy, kam právě lékaři přijali umírající kočku. Zvíře se potýkalo s těžkou anémií, v žilách už mu kolovalo jen sedm procent červených krvinek. Normální stav je přitom kolem čtyřiceti procent. Kočce už selhávaly ledviny. Dárce se naštěstí brzy našel, a pacient přežil.
Podobných inzerátů v posledních letech přibývá. Veterinární medicína se rozvíjí a kliniky nabízejí stále účinnější metody léčby. Třeba na zmíněnou kliniku chodí zvířata nejenom se zraněním a otravami, ale také s neurologickými problémy, orgánovým selháním či s autoimunitními chorobami. Posledně jmenovanými poruchami trpí podle lékařů dokonce kolem pěti procent psů a koček.
„Pomoci přitom může právě transfuze krve. Při autoimunitních nemocech se totiž tělo zvířete zblázní a začne napadat samo sebe. Projeví se to například tím, že začne rozbíjet vlastní červené krvinky, které mají v organismu roznášet kyslík,“ přibližuje zvěrolékař a ředitel kliniky Vojtěch Novák. Vnitřní orgány ale bez kyslíku dlouho nevydrží. Začnou selhávat.
„Když mu ale tyto krvinky podáme v transfuzi, můžeme kritický stav zvrátit. Samozřejmě to musíme podpořit ještě i další léčbou, která zařídí, že se nové krvinky přestanou rozpadat,“ pokračuje veterinář. Většina mazlíčků díky tomu přežije. Za transfuzi přitom chovatelé zaplatí přibližně 2,5 tisíce korun.
Doporučujeme: Veterináři varují: Přípravky na odčervení přestávají účinkovat
Některé zvířecí nemocnice už kvůli tomu začaly nabírat dokonce krev do zásoby: zřídily speciální krevní banky. Jednu takovou má jak zmíněná veterinární klinika v Řepích, tak další pražské pracoviště Vetcentrum Stodůlky. „Transfuze krve provádíme od roku 2009 a od téhož roku je v provozu i naše krevní banka,“ přibližuje veterinář kliniky ve Stodůlkách Jiří Boštička. Klinice se prý díky tomu daří pomoci stovkám domácích mazlíčků.
„Třeba jen v loňském roce jsme transfuzi podali asi 130 psům, u koček jsme ji prováděli zhruba desetkrát,“ vypočítává. Krevní deriváty navíc ze Stodůlek berou i další dvě až tři tuzemské kliniky.
S tím se pojí ještě jedna novinka: registry zvířecích dárců. Prozatím jsou povětšinou psí a v Česku jich je několik. „Třeba my máme aktuálně v registru 145 dárců s otestovanou krevní skupinou a další potenciální dárce neotestované,“ říká veterinář Boštička. Desítky zvířat má na své listině i veterinární klinika Jaggy. Podle ředitele Nováka jde většinou o mazlíčky samotných zaměstnanců a klientů nemocnice.
Doporučujeme: Zvířata masově vymírají. Hubí je klima, lov i zemědělství
„V Americe existují dokonce celé farmy, kde chovají psy na krev. Žijí v nich vysloužilí dostihoví chrti. Šťastně si běhají po louce a tráví celkem spokojený důchod, na oplátku jim lidé jednou za dva až tři měsíce vezmou trochu krve,“ popisuje Vojtěch Novák.
Chrti jsou podle něj jako dárci ideální, protože mají daleko víc červených krvinek než jiná psí plemena. „Jejich žíly jsou navíc krásně velké, takže se krev výborně odebírá,“ doplňuje zvěrolékař.
Na krevní skupiny se přitom u psů příliš nehledí. Jednak je to složité, protože psi mají až osm základních krevních skupin, jednak je to většinou zbytečné. „Pes totiž může dostat jednou za život i takovou krev, která nebyla jeho skupiny. Nevadí to,“ říká Vojtěch Novák. Problém by podle něj mohl nastat až při opakované transfuzi, protože to už si mohl pes vytvořit na cizí krev protilátky. „Takových psů ale naštěstí příliš mnoho není,“ dodává.
U koček je ale situace odlišná. „Ty mají sice jen tři základní skupiny, při podání nesprávné skupiny ale může nastat nežádoucí reakce,“ popisuje. Kočičí krev se proto vždy před podáním testuje.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik
Vyšlo také na webu Deníku
Doporučujeme: Zvířata nejsou hloupá. Umějí dokonce počítat
Co musí splňovat psí nebo kočičí dárce krve?
Pokud máte doma zdravého psa či kočku a chcete pomoci méně šťastným zvířatům, můžete svého domácího mazlíčka přihlásit do některého z registrů dárců krve. Vaše zvíře ale musí splňovat několik základních požadavků. Jaké to jsou?
Zvíře musí být samozřejmě absolutně zdravé. Nejméně měsíc před odběrem krve by nemělo užívat ani žádná antibiotika. Musí být samozřejmě pravidelně očkované a odčervované.
U psů je dárcovství krve vhodné spíš pro větší plemena pes by měl vážit v dospělosti více než 25 kilogramů. Měl by být také starší jednoho roku a mladší osmi let. Vhodným dárcem samozřejmě nemůže být pes agresivní, nebo naopak velmi bázlivý. Pes by nikdy předtím neměl sám dostat transfuzi krve ani jinou krevní komponentu. Pokud už dárcem krve je, tak by měly od posledního darování uplynout minimálně tři měsíce.
Pokud jde o fenu, tak ta by neměla v době odběru krve hárat. Ideální je, pokud nikdy v životě neměla štěňata. Důvodem je skutečnost, že pokud měl její plod jinou krevní skupinu, mohla si na ni během těhotenství vytvořit protilátky.
U koček je ideálním dárcem kocour vážící více než 4,5 kilogramu, který je mladší osmi let. Také kočičí dárce musí být zdravý, pravidelně vakcinovaný a odčervovaný, ideálně také testovaný na infekční onemocnění FeLV a FIV s negativním výsledkem. Mělo by jít o klidné zvíře.
Každý pes či kočka splňující tyto podmínky může při jednom odběru darovat zhruba deset až dvacet procent objemu cirkulující krve.
MVDr. Vojtěch Novák, klinika Jaggy