Na Čukotce budou stavět „krmelce“ pro lední medvědy. Chtějí se tak vyhnout smrtelným útokům

Obyvatelé Čukotky se chystají k nebývalé akci: budou stavět „krmelce“ pro lední medvědy. Do těch jim pak budou pravidelně vozit i potravu – především uhynulé mrože, tuleně nebo ryby. Chtějí se tak vyhnout nebezpečným střetům s těmito šelmami. Medvědi se totiž stále častěji stěhují do lidmi obydlených oblastí.

Ta scéna by uspěla v kterémkoliv hollywoodském hororu: skotskému kameramanovi Gordonu Buchanovi se podařilo natočit hladovou medvědici, která se ho snažila ulovit. Do mobilního přístřešku, ve kterém se skrýval, se dobývala celých pětačtyřicet minut. „Byla vážně urputná. Chtěla totiž maso pro svá dvě hladová mláďata,“ popsal o pár týdnů později kameraman.

Jenomže Gordon Buchan nemusí být zdaleka poslední, na koho hladová medvědice zaútočila. Podobných scén bude podle vědců přibývat. A to skokově.

Může za to masivní oteplování, kvůli kterému se medvědi stahují k lidským obydlím. „Nemají na vybranou. Počasí je stále teplejší a nedovolí jim vést jejich původní život. Stále častěji je nutí hledat si potravu na pevnině,“ uvádí biolog Lech Stempniewicz z Gdaňské univerzity v Polsku a pokračuje: „Zatímco dříve byli hlavní kořistí medvědů tuleni, které si šelmy ulovily na plovoucích krách v moři, v poslední době si potravu musejí hledat úplně jinak. Kry jim roztály.“ 

Spousta medvědů se třeba nechává zlákat vůní jídla z vesnice Ryrkaipi, která stojí na břehu Severního ledového oceánu na Čukotce. „Počet medvědů, kteří sem zavítají, od roku 2000 roste. Třeba minulý měsíc se jich sem postupně zatoulalo 61,“ popisuje zástupce samosprávy Čukotského autonomního okruhu Yegor Vereshchagin. Téměř všichni byli podle něj extrémně hladoví a vyzáblí. „Zoufale chtěli jíst,“ říká muž. 


Doporučujeme: Unikátní snímky: lední medvědice loví soba. Zažene ho do moře a utopí


Foto: Freepik

Samospráva spolu s ochránci zvířat už proto řeší, co s tím. Nejprve sestavili skupinu dobrovolníků, kteří začali v oblasti hlídkovat: odhánějí medvědy od vesnic a starají se rovněž o mláďata, která se ztratila svým matkám. Lední medvědi jsou totiž nejenom nebezpeční predátoři, ale i chráněná zvířata – na Červeném seznamu ohrožených druhů jsou vedení jako „zranitelní“.

Úřady také lidem doporučily, aby večer nevycházeli ven.

Do budoucna se ale chystá ještě jedna zajímavá věc: lidé chtějí v okolí postavit několik medvědích „krmelců“. Do těch pak plánují vozit arktickým šelmám jídlo. „Samozřejmě to musí být taková potrava, kterou by si medvědi našli i ve volné přírodě – třeba uhynulí mroži či tuleni. Rozhodně to nesmějí být zbytky od lidské večeře,“ popisuje Varvara Semenová ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Problematické zbytky od večeře

Jakmile si totiž medvěd na lidské jídlo zvykne, je zle. Podle bioložky už ho bude vyžadovat pořád. Vesnice se pak takové šelmy nezbaví. „Nezbude, než medvěda odchytit a převézt ho někam do zajetí. Což je ale obrovská škoda,“ říká. Ze stejného důvodu je podle ní potřeba zlikvidovat i veškeré skládky v okolí a další už nevytvářet. Lidé by si měli také dobře zabezpečit popelnice.

Jednoznačně se to podle ní ukázalo na mláďatech, o která už se dřív ochránci zvířat starali. „Když se medvídě podařilo udržet na přirozené stravě, mohli jsme zvíře po několika měsících vypustit do volné přírody. Bylo totiž naprosto soběstačné a schopné si cokoliv ulovit,“ řekla Semenová serveru Euronews. Mládě odchované na mase z výseku se ale ve volné přírodě uplatňovalo jen těžko.


Doporučujeme: Kříženců ledního medvěda a grizzlyho přibývá. Eskymáci jim říkají nanulak


Lední medvědi. Foto: Freepik

Lední medvědi byli součástí života lidí z Čukotky odnepaměti. V posledních dvaceti letech se ale obyvatelé arktické oblasti setkávají s těmito šelmami stále častěji. Navíc tváří v tvář. Může za to právě oteplování klimatu, kvůli kterému musejí medvědi zůstávat na pobřeží. Moře, na kterém dřív lovili, totiž nezamrzne.

Třeba před třemi lety obléhalo vesnici Ryrkaipiy celkem 56 vyhladovělých medvědů. Usadili se tam na pět dlouhých dní. Nalákala je spousta mrtvých těl tuleňů, kteří nestihli opustit mys Kozhevnkov. „Vesnice se okamžitě „přepnula“ do pohotovostního režimu – všechny veřejné akce se kvůli medvědům zrušily a děti nesměly chodit do školy pěšky samy,“ uvedl list The Siberian Times. (Zmíněnou invazi ukazuje video níže.)

Zbytečné ztráty

Podle Tatiany Minenko z Medvědí hlídky jsou ale taková setkání zvířat a lidí vždycky nešťastná. Přinesou škody oběma stranám. „Té medvědí ale nakonec víc,“ říká.

Totéž dokládají i data Federální služby pro dohled nad přírodními zdroji. Podle nich se lidé v okolí Ryrkaipi střetli s medvědy v posledních dvou letech celkem třináctkrát. „Tři medvědi kvůli tomu zemřeli a další tři byli z volné přírody přesunuti do zajetí,“ vypočítává škody Tatiana Minenko. Jen v sedmi případech zvířata lidem unikla. Obyvatelům arktických měst většinou vzniknou jen majetkové škody.



Zdroje: BBC, server Euronews, agentura RT, list The Siberian Times.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik