Kříženců ledního medvěda a grizzlyho přibývá. Eskymáci jim říkají nanulak, vědci pizzly

Původně to byl jen bájný tvor, o kterém si Eskymáci vyprávěli za dlouhých nocí. Dnes se stal pizzly skutečností. Kříženců grizzlyho a ledního medvěda bude i nadále přibývat.

Všechno začalo před patnácti lety nenápadnou kuriozitou: americký lovec Jim Martell si koupil povolení k odstřelu ledního medvěda.

Jedno zvíře s pomocí eskymáckého stopaře Rogera Kuptany skutečně skolil, stalo se to na okraji Banksova ostrova v kanadské Arktidě. Jenomže jak se nakonec ukázalo, o ledního medvěda vůbec nešlo. Šelma totiž měla velice neobvyklé znaky – černé lemování okolo oční duhovky, dlouhé drápy a také „hrb“ na zádech. Srst zdobily hnědé skvrny.

„Možná to bude nanulak,“ řekl tehdy eskymácký stopař. Myslel tím bájného tvora, který podle severských kmenů vzniká zkřížením grizzlyů a ledních medvědů. „Nanuk je v eskymáčtině lední medvěd a aklak znamená grizzly,“ vysvětlil Roger Kuptana.

Vědci jeho domněnku později potvrdili. Hybrida dvou různých medvědích druhů nafotili, prozkoumali a pojmenovali jako „pizzly“.

Doporučujeme: S propíchnutými čenichy museli tančit po žhavém uhlí. Medvědům teď pomáhají útulky

Od té doby uplynulo patnáct let a hybridů výrazně přibylo. Pizzly už není jen podivnou hříčkou přírody, ale rozmáhajícím se „novým druhem“.

Například podle paleontoložky z Vanderbiltovy univerzity Larissy DeSantisové se před čtyřmi lety po Aljašce pohybovalo osm hybridů. „Všechny porodila jedna samice ledního medvěda, která se postupně spářila se dvěma různými medvědy grizzly,“ napsal časopis Arctic.

Další kříženci co nevidět přibudou. Rychlé změny klimatu totiž ženou lední medvědy mezi příbuzné grizzly na pevninu. „Ubývá mořského ledu, který lední medvědi využívají pro lov. Zvířata se proto musejí stále častěji vydávat za kořistí i tam, kde doposud dominovali grizzlyové,“ vysvětluje Larissa DeSantisová.

Totéž ale platí i naopak: tím, jak led ustupuje, pronikají grizzlyové stále více na sever. Oba druhy se tak mohou častěji potkávat.

„Mohou se také společně křížit. Oba druhy jsou si totiž hodně blízké – geneticky se rozešly teprve před půlmilionem let,“ říká DeSantisová a doplňuje: „Jejich potomstvo je navíc nejenom životaschopné, ale také plodné. Hybridní jedinci tedy mohou sami zplodit mladé.“

Doporučujeme: Zebry mění pruhy na puntíky. Je to nebezpečné, varují biologové

Je to dobře? Někteří vědci varují, že není. Vzájemné křížení totiž ohrožuje biologickou rozmanitost obou druhů. „Čím méně je zvířat daného druhu, tím hůř si hledají partnery a tím menší je genetická různorodost druhu. Zvířata pak mohou trpět genetickými problémy a řadou těžkých poruch. Právě to se stalo například posledním mamutům,“ podotýká paleontoložka.

Na druhou stranu ale připouští, že to může být jeden ze způsobů, jak vymírající vrcholové predátory v severských oblastech ještě na chvíli zachovat. Pizzlyové totiž na rozdíl od ledních medvědů nepřežívají jen na tuleních. Jsou schopni využívat daleko většího množství zdrojů potravy.

Jestli je to ale skutečně cesta, to se podle bioložky teprve uvidí. „Bylo by ale dobré je tady mít. Vrcholní predátoři jsou totiž velmi potřeba, pomáhají stabilizovat ekosystémy. A vzhledem k tomu, že lední medvědi vymírají, může být vznik těchto hybridů smutným, ale nezbytným kompromisem,“ domnívá se Larissa De Santisová.

Jako kanárek v uhelném dole

Medvědí příběh ale podle ní jasně ukazuje, jak obrovskou změnou klimatu planeta v posledních letech prochází a jak nesmírné dopady má tato změna na vše živé. „Lední medvěd je pro nás něco jako kanárek v uhelném dole: říká nám, jak špatné to je,“ varuje Larissa De Santisová.

Rozloha arktického mořského ledu, který medvědi používají jako svá loviště, se totiž každým rokem dramaticky tenčí. Podle nové studie publikované v magazínu The Cryosphere, navíc tání ledu zrychluje. Ubývá ho až o 57 procent ročně více než ještě v polovině 90. let minulého století.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Xocolatl /Wikimedia Commons / CC-0