Občas myslím na sebevraždu, přiznává každý sedmý veterinář. Další chtějí opustit profesi

Zpočátku se zdálo, že to bude povolání snů. Postupem času se ale z veteriny stala noční můra. Každý sedmý český zvěrolékař přiznává, že občas myslí na sebevraždu. Polovina odborníků pak alespoň jednou zvažovala odchod z profese.

Vyplynulo to z průzkumu, který mezi třemi stovkami veterinářů uspořádala společnost PetExpert. Duševní zdraví zvěrolékařů je podle výsledků často podlomené.

„Konkrétně se ukázalo, že dvě třetiny veterinářů se cítí dlouhodobě demotivovaně a více než polovina někdy zvažovala odchod z profese. Každý sedmý pak dokonce přiznal, že měl v souvislosti s vyhořením sebevražedné myšlenky,“ přiblížila Lucie Hermánková – krizová interventka a supervizorka. Na vině je podle ní vysoká psychická zátěž, dlouhé přesčasy i velké nároky na veterináře.

Pracovní dobu, která přesahuje běžných 41 hodin týdně, podle Hermánkové uvedlo celkem 58 procent oslovených odborníků. Stejný podíl současně dodalo, že pravidelně slouží i noční či víkendové pohotovosti. „Od práce se tak dokáže odpoutat jen 19 procent českých veterinářů,“ uvádí zpráva společnosti PetExpres.

K psychickému přetížení podle průzkumu přispívá i vzrůstající tlak ze strany klientů.

To všechno se pak ale promítá i do osobního života veterinářů – 62 procent z nich přiznává, že jejich podrážděnost negativně ovlivňuje rodinné a partnerské vztahy. „Téměř tři čtvrtiny mají problém ráno vstát a odejít do práce,“ uvádí Lucie Hermánková.

Jen menšina zvěrolékařů přitom dbá o své duševní zdraví. „Více než dvě třetiny se v tomto ohledu zanedbávají,“ popsala krizová interventka.

Pravidelnou terapii nebo relaxační techniky podle ní využívá pouhých 12 procent respondentů. Zhruba 45 procent si místo toho občas dopřeje k uvolnění skleničku alkoholu. Zhruba čtvrtina pak uvedla, že užívá doplňky stravy nebo medikaci ke zmírnění stresu.

Málo peněz

K dalším důvodům nespokojenosti patří podle průzkumu i finanční nejistota. Téměř polovina veterinářů totiž pobírala po nástupu do praxe mzdu nižší než 20 tisíc korun měsíčně. 

Z odpovědí zároveň jasně vyplynulo, co by veterinářům pomohlo: kromě lepšího finančního ohodnocení a zaměstnaneckých benefitů by si přáli dostupnější péči o duševní zdraví. Uvítali by rovněž zavedení preventivních opatření proti vyhoření.

Průzkum mezi veterináři se uskutečnil v červnu tohoto roku a zúčastnili se ho respondenti napříč věkovými skupinami i regiony Česka.

Nejpočetněji byli zastoupeni veterináři mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety, těch bylo celkem 53 procent. Výrazně převažovaly ženy. Většina dotazovaných – zhruba 82 procent – pracuje v oblasti péče o malá zvířata. Čtvrtina pak působí ve velkých městech s více než půl milionem obyvatel. Naopak 23 procent odborníků ordinuje v maloměstech nebo na venkově.

Zkuste si náš kvíz:

Zdroj: průzkum společnosti PetExpert.

Text: Nella Skálová
Úvodní foto: Freepik