Olihně mají svůj horoskop. Datum jejich narození určuje, jací budou milovníci

Japonští vědci zjistili, že měsíc narození ovlivňuje taktiku olihní při páření po celý jejich život.

Pokud se narodili na jaře, mají rozhodnou povahu. Ničeho se nebojí a klidně se pustí do bitky. Jsou rovněž vášnivými milovníky. Naopak srpnoví zrozenci jsou spíš opatrní. Než aby šli do sporu, raději čekají na příležitost schovaní hezky za bukem. Stálou partnerku obyčejně nemají.

Výše uvedený popis není horoskop, ale vědecky doložená charakteristika drobného hlavonožce Heterololigo bleekeri. Tedy tvora, který brázdí vody severozápadního Pacifiku a dožívá se maximálně jednoho roku života. Jaký tento život bude, přitom podle vědců ovlivňuje právě jeho datum narození. Platí to hlavně o samečcích.

Doporučujeme: Zamířit a pal! Vědci natočili bitky chobotnic

Vysvětlení je jednoduché: „Čím dříve v roce se oliheň narodí, tím většího vzrůstu dosáhne,“ uvádí ekoložka Yoko Iwata z Tokijské univerzity.

Pokud přijde na svět mezi dubnem a červnem, vyroste a zesílí natolik, že si může dovolit „dělat ramena“. Chová se pak dominantně až agresivně. Díky tomu si vybojuje partnerku, se kterou snadno zplodí vytoužené potomky. Samici také během celého aktu i při kladení vajec žárlivě střeží.

Taktika srpnových zrozenců: lest

Naopak když se oliheň narodí v červenci či srpnu, nikdy se svou velikostí starším kolegům nevyrovná. Tomu samozřejmě musí přizpůsobit i své konání. „Obecně je mnohem ostražitější, volí také jinou taktiku při rozmnožování. Zatímco velcí samci jdou přímo na věc, malí používají lsti. Počkají si, až bude samička klást vajíčka, a potají se k ní přikradou. Její snůšku se pak snaží oplodnit nenápadně zpovzdálí,“ pokrčuje Yoko Iwata. Takoví samečci podle ní mívají jen padesátiprocentní šanci, že tady zanechají vlastní děti.

Doporučujeme: Láhve, plechovky a baterie. Nebohé chobotnice se musí schovávat v lidských odpadcích

Zajímavá je podle vědců ještě jedna věc: I když se v některých případech stalo, že zjara narození samci nedorostli očekávaných rozměrů, nezačali se chovat stejně jako jejich mladší souputníci. „Než aby přistoupili na potupný plíživý způsob rozmnožování, raději počkali a dobu páření odložili na později. Samičkám se začali dvořit až v okamžiku, kdy byli dostatečně velcí,“ popisuje japonská badatelka. To podle ní jasně ukazuje, že datum vylíhnutí určuje náturu a chování jedinců tohoto druhu.

Vědci také zjistili, že taktika při páření není jednoduše zděděná po otci. Na jaře se totiž klidně mohou vylíhnout i olihně zplozené později narozenými samci. A naopak. Olihní matky si totiž semeno od různých nápadníků schovávají po celé období páření. K oplodnění svých vajíček pak používají směs ze všech těchto „zdrojů“.

„Způsob chování a páření olihní je tedy zřejmě předurčen tím, při jakých podmínkách se samečci narodili – fyzických, biologických a enviromentálních,“ uvádí japonská ekoložka a dodává: „Tedy například tím, jaká je v daném období teplota vody či dostupnost potravy.“ Svá zjištění vědci publikovali tento týden v magazínu The Royal Society.

Zkuste si náš kvíz:

Zdroje: magazín The Royal Society a web Tokijské univerzity.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Unsplash