Přece si nezmáčíme kožichy. Video ukazuje, jak se jeleni sika schovávají v pasáži před deštěm

Posvátných a velmi zdvořilých jelenů sika běhá japonské Naře víc než 1200.

Narazíte na ně úplně všude: líně se povalují v parcích, drze se shlukují na cestách, beztrestně procházejí obchody. Nikomu ale nevadí, naopak. Lidé je ochotně hladí a přikrmují – ideálně speciálními sušenkami z rýžových otrub. Pokud ne, dokážou si jeleni sika patřičnou pozornost vynutit. Moc dobře totiž vědí, že mají v japonské prefektuře Nara výsostné postavení. Obyvatelé je mají za národní poklad a posvátná zvířata.

Není tedy divu, že si tito svatí sudokopytníci nechtějí zmáčet kožichy. Když začne pršet, radši si posedají pod přístřešky či v pasáží. Tam pak liják pohodlně přečkají. Společně s lidmi. Jednu takovou harmonickou chvilku ukazují záběry, které na sociálních sítích sdílel návštěvník Nary Tansu Yegen. Podívejte se:



Jeleni z Nary jsou doslova pojmem. Japonci o nich říkají, že jsou to poslové šintoistických bohů. Japonští sudokopytníci jsou rovněž nesmírně zdvořilí. Když jim nabídnete rýžový keks, slušně vám poděkují – ukloní se. Naučili se to od stejně vychovaných lidských obyvatel.

Dokážou dokonce inspirovat k tvorbě ekologických inovací. Třeba skupina místních podnikatelů po vedením Takashiho Nakamury vymyslela před třemi lety stravitelné a dobře rozložitelné rýžové sáčky. Trápilo je totiž, že tato zvířata umírají na ucpání střev plasty. Jeden z jelenů jich spolu s pamlsky od turistů spolykal víc než čtyři kila. „Začali jsme proto vyrábět papírové sáčky z recyklovaných mléčných kartonů a rýžových otrub, z nichž se dělají i granule a sušenky pro jeleny. Zvířata je klině mohou pozřít a nic se jim nestane. Tyto sáčky nevadí ani přírodě, bez problémů se tam rozloží,“ řekl BBC Takashi Nakamura.



Zdroje: televizní kanál BBC a Sika Deer.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay