Račte vstoupit jako první. Sýkorky se zdvořilými gesty domlouvají, v jakém pořadí vletí do hnízda

Stačí málo: vztyčit palec, kývnout hlavou nebo jí naopak zavrtět. Druhý člověk okamžitě pozná, co mu chcete říct. Drobná gesta jsou totiž nedílnou součástí lidské komunikace. Nyní se ale ukazuje, že nejenom lidské. Svá gesta totiž mají i zvířata. Například sýkorky.

Ve své studii to doložil tým japonských vědců pod vedením Toshitaky Suzuki z Tokijské univerzity. Několik týdnů pozoroval šestnáct ptačích rodičů, tedy osm opeřených párů. Sledoval je při zakládání rodiny a výchově mláďat. Všiml si přitom jedné zajímavé věci: když sýkorky přilétaly do hnízd s potravou v zobáku, aby nakrmily své děti, dávaly si vzájemně znamení. Podle nich pak volily, kdo vletí do hnízda jako první.

„Vypadalo to asi tak, že si oba rodiče sedli na větev kousek od hnízda a jeden z nich zatřepetal směrem ke druhému křídly. Tímto gestem mu dal najevo, že může do budky vlétnout jako první,“ popisuje Toshitaka Suzuki. Teprve potom se vydal k rodině on sám.

Gesto podle něj častěji vysílaly samice. Do hnízda tedy většinou vlétly jako druhé. Pokud ale křídly nezamávaly, pokračovaly k mláďatům přednostně samy. Partner je nechal. „Domníváme se, že sýkorky používají toto jednoduché zdvořilostní gesto právě proto, aby se vyhnuly tlačenici u vchodu do hnízda. Tito ptáci totiž bydlí v dutinách stromů nebo v budkách, do kterých není snadné vstupovat hromadně,“ uvádí vědec.

Promyšlený kód

Jde podle něj o další důkaz toho, že je komunikace pomocí symbolických gest vlastní nejenom člověku, ale také zvířatům. „V minulých letech už kolegové doložili, že dokážou gesta používat šimpanzi, havrani nebo ryby. My nyní přinášíme doklad o dalším zvířecím druhu, který je toho schopen. Tedy o sýkorkách,“ uvádí Toshitaka Suzuki.

Naučit se komunikovat symbolickými gesty přitom podle něj není vůbec jednoduché. Je k tomu třeba inteligence a učenlivosti. „Symbolické gesto totiž není jen pouhý reflex, je to promyšlený kód. Mluvčí jím chce někomu předat naprosto konkrétní vzkaz,“ je přesvědčen vědec.

Doporučujeme: Sloni na sebe volají jmény. Stejně jako lidé

Do budoucna chce proto ve studiu ptačí komunikace pokračovat. „Sýkorka je totiž neskutečně fascinující tvor a její vzájemné dorozumívání zahrnuje celou řadu zvláštností. Víme například, že pro různé typy sdělení používá odlišné způsoby volání či zpěvu. Zjistili jsme také, že tato volání spojuje do frází – každé její sdělení má určitou skladbu a logiku,“ uvádí vědec a pokračuje: „Jestliže to všechno kombinuje i se symbolickými gesty, jde o opravdu složitý systém.“

Studium sýkorčí komunikace navíc podle něj může vnést světlo i do toho, jak se vlastně vyvinula řeč lidská. „Existuje totiž hypotéza, že se u člověka vyvinula teprve až poté, co se napřímil – chůze po dvou nohách mu uvolnila ruce, což zase přispělo k evoluci gest,“ vysvětluje a dodává: „A přesně to samé pozorujeme i u ptáků. Jakmile dosednou na větev, křídla se jim najednou uvolní i k něčemu jinému, než je létání. Mohou s nimi začít i komunikovat.“ Dešifrování ptačí komunikace tedy podle něj může posloužit i jako klíč k odhalení původu a vývoje našeho vlastního jazyka. Studie vyšla ve vědeckém magazínu Current Biology.

Copak je to za ptáčka? Poznáte to? Zkuste si náš kvíz:

Zdroje: zpráva Tokijské univerzity, vědecký magazín Current Biology, japonský list The Mainichi a britský list The Daily Mail.

Text: Nella Skálová
Úvodní foto: Freepik
Video: Toshitaka Suzuki a Norimasa Sugita, 2024 / Current Biology