Sibiřské tygry kosí zmutovaná psinka. Může za to člověk

Sibiřské tygry kosí psinka. Tedy choroba, kterou se ještě donedávna kočkovité šelmy nakazit nemohly. Tygří populace kvůli tomu slábne, do padesáti let možná vymizí. Na vině je přitom člověk. Narušil tygří území a přivedl do něj nové druhy zvířat, se kterými se doposud šelmy nesetkávaly. Z nich pak na tygry „přeskočily“ některé viry.

Už na první pohled bylo vidět, že s ní něco není v pořádku: tygřice byla letargická, vyzáblá a sotva pletla nohama. Za ní se motalo i její mládě. Obě kočky navíc mířily do zalidněné oblasti, které se obvykle obloukem vyhýbají. Vůbec se nebály.

„Netrvalo to dlouho a oba tygři pošli. Analýza posléze odhalila, že důvodem byla mimo jiné psinka. Odebrané vzorky byly pozitivní nejenom na typicky kočičí choroby, jako je panleukopenie a kočičí koronavirus, ale právě i na psinku,“ popisuje ředitel ruské pobočky Společnosti na ochranu přírody Dale Miquelle.

To vědce zaskočilo. S ničím podobným se totiž doposud nesetkali. „Šlo o vůbec první zdokumentovaný případ sibiřského tygra, který se touto psí nemocí nakazil,“ uvádí ve studii biolog Dale Miquelle. Kočkovitá šelma zřejmě chorobu chytila tak, že se nasytila kořistí od divokých psů. Nebo že se dostala do úzkého kontaktu s kunami a vlky.


Doporučujeme: Zvířecí teritoria se zmenšují. Narážejí na ploty a dálnice


Foto: Freepik

Proč se to stalo? Podle vědců je odpověď jednoduchá: Území, na kterém se tygři pohybují, se neustále zmenšuje. Pronikají na něj navíc druhy, s nimiž se dřív pruhované kočky nesetkaly. Například psi, které tam přivezl člověk a kteří záhy zdivočeli.

„Tím se ovšem tygři dostávají do kontaktu s nákazami, které původně neznali a které byly typické pro úplně jiná zvířata. Třeba právě se psinkou,“ popisuje Steve Osofsky, ředitel Cornell Wildlife Health Centra.

Do 50 let tygři vymizí

To je ale problém. Tygří imunitní systém si totiž s takovými nemocemi nedokáže poradit. Choroby se proto v jejich populaci nekontrolovaně šíří a pro většinu šelem končí fatálně. „Třeba z pětistovky sibiřských tygrů, kteří v Asii zbývají, zřejmě do padesáti let nezůstane ani jeden. Jejich populace pravděpodobně navždy vymizí,“ uvádí Dale Miquelle.

Zodpovědný je za to podle něj člověk, který jejich životní prostor pozměnil a přivedl do něj nepůvodní druhy.


Doporučujeme: Záhadná nemoc krotí americké medvědy. Nechají se krmit a lezou lidem do aut


Sibiřští tygři ovšem nejsou jediným druhem, který doplácí na lidskou činnost. Do podobné situace se podle biologů dostává stále větší počet divokých zvířat.

„Lidé totiž přetvářejí krajinu všude na světě – kácejí lesy, staví města a zmenšují tím zvířatům prostor k životu. Do této krajiny navíc přivádějí druhy, které se tam původně nevyskytovaly – třeba krávy, prasata, kuřata nebo psy,“ popisuje Steve Osofsky v odborném žurnálu PNAS.

Stěhování zvířat funguje i naopak: lidé do měst přivážejí živočichy z volné přírody. S některými druhy dokonce obchodují nelegálně i přes zákaz úřadů. „Rezervoár virů, s nimiž se řada živočichů doposud nestřetla, se tak neustále rozšiřuje a mísí,“ doplňuje biolog.


Doporučujeme: Pytláci v Africe mají žně. Na ochranu zvířat nejsou kvůli pandemii peníze


Foto: Freepik

Viry tím dostávají jedinečnou šanci na „nový život“. „Prolamují druhovou bariéru a přeskakují k novým organismům,“ říká i Dale Miquelle. Některé se přelévají z jednoho zvířete na druhé, další nakazí člověka. Vydatně jim v tom pomáhají komáři, klíšťata a další parazité, kterým se ve stále teplejším počasí výborně daří.

To podle vědců vytváří skvělé podhoubí pro další epidemie a pandemie – a to s dopadem nejenom na lidi, ale celé ekosystémy. Zatímco totiž původním hostitelům tyto viry nemusely způsobovat žádné větší problémy, pro nové organismy mohou být smrtelné.

1,7 milionu neobjevených virů

Ostatně podle Tedrose Adhanoma ze Světové zdravotnické organizace (WHO) je až 70 procent všech nově objevených patogenů zoonotických – to znamená, že původně pocházejí od zvířat. Řekl to na celosvětovém setkání expertů na zdraví lidí i zvířat, které se uskutečnilo začátkem tohoto roku.

Odhady navíc říkají, že neobjeveno stále zůstává asi 1,7 milionu virů. Na to zase upozorňuje zpráva Mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby.


Doporučujeme: Nepřibližujte se ke zvířatům ve volné přírodě. Svou přítomností je můžete i zabít


„I proto je třeba chránit přírodu a udržovat ekosystémy v rovnováze. Největší nebezpečí nových epidemií a pandemií se totiž skutečně často ukrývá právě v narušených krajinách,“ uvádí Chris Walzer, veterinář a výkonný ředitel pro zdraví ve Společnosti pro ochranu přírody v Bronxu v New Yorku.

Steve Osofsky k tomu dodává: „Vypadá to, že nás nakonec zničí náš narušený vztah k přírodě, často založený na aroganci. Z nějakého nepochopitelného důvodu si totiž pořád myslíme, že jsme od přírody a zbytku života na Zemi odděleni. Ale ono to tak opravdu není.“


Zdroje: magazín Journal of Wildlife Diseases, Cornell Wildlife Health Center, PNAS, Světová zdravotnická organizace (WHO), Zpráva z dílny IPBES o biologické rozmanitosti a pandemiích

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik