Snímky, které vyvolávají úzkost: velryba se marně snaží kličkovat mezi loděmi
UVNITŘ VIDEO. Pohled na ty snímky doslova trhá srdce: jeden z plejtváků obrovských zoufale kličkuje mezi loděmi a snaží se jim vyhnout. Často marně. Děje se to v oceánu u severní Patagonie, odkud každý den vyráží na cestu tisíc zaoceánských plavidel. Velryby už mezi nimi nemají místo.
Video zveřejnili vědci, kteří se snažili zmapovat, kudy tito tvorové putují a jaké trasy k tomu využívají. Sledovali proto velryby, kterým už dříve připnuli miniaturní vysílačky. Jejich pohyb snímali kamerami. „Ukázalo se, jak extrémní vliv má lidská činnost na život velryby. Jak ho omezuje a ohrožuje,“ komentuje záběry mořský biolog Luis Bedriñana-Romano z Austral University v Chile.
Plejtváci už se totiž lodím prakticky nevyhnou. Doprava je tak hustá, že jim nenechává prostor. „Když se na tu animaci podíváte, nemůžete si pomoct a cítíte se kvůli tomu ve stresu. Ten tvor opravdu marně a zoufale kličkuje,“ dodal biolog.
Podobně jsou na tom i další velryby. „Tato animace sice ukazuje jen jednu velrybu po dobu jednoho týdne, aby byla dostatečně názorná, ale stejný pohled by vám se naskytl i u jiných kytovců. Sledovali jsme jich čtrnácti a všichni měli podobné problémy,“ říká Luis Bedriñana-Romano. Během tří měsíců, co se badatelé velrybami zabývali, se museli kytovci potýkat i s tisíci loděmi denně.
Velryba je modrý puntík, lodě znázorňují oranžové puntíky:
THREAD Are U stressed? Animation by @BedrinanaLuis shows 1 difficult week in the life of 1 #whale. BLUE DOT is 1 whale trying to feed while dodging heavy vessels traffic @ #Ancud Gulf 3/22/19 to 3/29/19 #shipstrikes #whales Paper @Nature https://t.co/EA2lt0F0l8 @alex_zerbini pic.twitter.com/XkQOeRXs4L
— Centro Ballena Azul (@ballenaschile) February 2, 2021
Doporučujeme: I kosatky mají svoje „porodní asistentky“
„Není tedy divu, že řada zvířat v tak ucpaných oceánech nepřežije,“ pokračuje vědec s odkazem na předchozí studie. V těch se badatelé snažili zjistit to, proč velryb v mořích stále ubývá, přestože se zakázal jejich lov. Zjistili, že obrovský úbytek mají na svědomí právě kolize zvířat s obřími zaoceánskými loděmi.
Existuje pro to nějaké řešení? Podle australské vědkyně Vanessy Pirotta by pomohlo přesměrování lodí. „Pokud víme, že se velryby v některých stanovištích častěji sezónně vyskytují, měli bychom odtamtud v danou dobu dopravu odklonit,“ uvedla žena, která se mořskými zvířaty zabývá, ale této studie se neúčastnila.
Další možností je zavést rychlostní limity. „Ve vodách, kde se pohybují velryby, by musely lodě zpomalit na takovou rychlost, při které jsou schopny při vynoření zvířete na hladinu výrazně zpomalit,“ doplnila v rozhovoru pro ScienceAlert.
Jinak bude velryb v oceánech stále klesat. Jak moc, ukazují statistiky: ještě koncem 19. století žilo ve světových oceánech přes 200 tisíc plejtváků obrovských. Pak ale přišli moderně vyzbrojení velrybáři a dovedli tyto velryby na pokraj vyhynutí. Povedlo se jim to za necelých sto let. Dnes na Zemi žije posledních pět tisíc plejtváků – na jižní polokouli jich zbývá asi dva tisíce, v severoatlantské populaci žije nanejvýš pět stovek jedinců a přibližně 2,5 tisíce plejtváků obývá severní část Tichého oceánu.
Doporučujeme: Žraloci vymírají. Počet některých druhů se za padesát let scvrkl na pětinu
Lidé přitom velryby potřebují. Mohou totiž výrazně zbrzdit globální oteplování. Některé dřívější studie totiž ukázaly, že tito mořští savci dokážou ve svém těle ukládat oxid uhličitý. Třeba plejtvákovec šedý, který se dožívá až šedesáti let, zadrží za svůj život dokonce třiatřicet tun zmíněné látky. Navíc když zemře, neuniká vstřebaný plyn do vzduchu. Klesne spolu s ostatky zvířete na dno oceánu a tam se po staletí zvolna uvolňuje a „hnojí“ hlubinné rostliny.
Velryby také pomáhají tím, že vytvářejí ideální podmínky pro růst takzvaného fytoplanktonu – tedy společenstva jednobuněčných organismů, která žijí na hladině oceánů a která vytvářejí kyslík. Podle vědců jsou jeho populace tak plodné, že vydají tolik kyslíku, kolik zvládne „vyrobit“ 1,7 bilionu stromů. To odpovídá dokonce čtyřnásobku amazonského pralesa.
Podle expertů z Mezinárodního měnového fondu by proto měli lidé velryby důsledně chránit. Organizace dokonce vyčíslila cenu jednoho kytovce. Stanovila ji na dva miliony dolarů. To je více než 49 milionů korun.
Podívejte se, jak se rodí mládě kosatky:
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik
