Uvězněná pod ledem. Podívejte se, jak to vypadá, když nebohou želvu zaskočí kruté mrazy

České řeky a rybníky obydlely exotické želvy z Ameriky. Část z nich dokáže v tuzemské přírodě přežít, ovšem jen do doby, než uhodí třeskuté mrazy. Ty totiž želva nádherná nezvládá a umrzá. Totéž platí i pro želvy, které jejich majitelé špatně zazimovali v zahradním jezírku. „Vezměte proto želvy raději do domu a ubytujte je v teráriu,“ radí zkušený chovatel Jirka Sergi Pytela.

Často se rád toulám přírodou a neodradí mne ani zimní čas, kdy mrzne nebo sněží. Ve sněhu pozoruji stopy zvěře a někdy zajdu i k rybníkům a řekám. Ledová plocha s rákosem na obzoru působí idylicky. Občas mě ale z dálky upoutá předmět, který leží kousek od břehu a je zamrzlý v ledu. Má sice kulovitý tvar, rozhodně to ale není kámen. Když přijdu blíž, jasně rozpoznám rohovinové destičky. Tohle opravdu není kámen, bohužel jde o krunýř želvy nádherné. Uvízla tady a zamrzla v ledu.

Želva nádherná je u nás cizinka. Její domov je ve skutečnosti na úplně jiném kontinentu – bydlí ve vodách, které křižují území od jihovýchodu USA přes Střední Ameriku až po severozápad Jižní Ameriky. Přesto je v českých vodách poměrně častým návštěvníkem. Bohužel pro ni.

Proč bohužel? Lidé si totiž kupují želvy ve velkém. Platí to o želvách rodu trachemys i pseudemys. Většina zájemců si je ale pořizuje v době, kdy jsou tato zvířata ještě roztomile barevná a svou velikostí nepřekonají dvacetikorunu. Když z nich ale za pár let vyrostou obři, kteří měří třicet centimetrů přes krunýř a mají obrovské nároky na prostor, tak lidi omrzí. Želvy skončí vyhozené v přírodě. Tam se snaží všemožně přežívat a některým se to dokonce i několik let daří. Ovšem to platí jen do chvíle, dokud nenastane krutá česká zima.

Doporučujeme: Jak aligátoři přežívají mrazy? Vystrčí čumáky z ledu

Želva totiž není na české mrazy stavěná. I když je schopná hibernace, nedokáže se během zimního spánku přizpůsobit velkým změnám teploty. Proto, když se během zimy na pár dní oteplí, probudí se a snaží se dostat nad hladinu – chce se nadechnout a láká ji světlo. V hlubinách, kde zimuje, je totiž tma. Jenomže pak přijde náhlé ochlazení a se želvou je zle. Jako plaz je pomalá, zvlášť v chladném období. Často se proto nestačí znovu ukrýt do hloubek, kde jsou stabilnější teploty. Zůstává v malé hloubce či na mělčině a umrzá.

Přesně tak mohou skončit všechny želvy, kterých se nezodpovědní ,,chovatelé“ zbavili a vypustili je někam do volné přírody. Za dobu, co se těmto zvířatům věnuji, už jsem takových nebožaček umrzlých v ledu viděl mnoho. Stačí, aby hladina v rybníce či řece poklesla, a začnu nacházet jejich krunýře na březích. Ty želvy, které drsné podmínky přežily, zase trpí kvůli plísním a nedostatku vápníku.

Podobně ale mohou dopadnout i želvy zimované v domácím jezírku. Pokud se tedy chovatel rozhodne želvu zimovat, vždy by jí k tomu měl vytvořit vhodné podmínky – tak, aby mohl průběžně kontrolovat její zdravotní stav. Pokud to nejde, raději by želvu zimovat neměl. Místo toho by ji měl vzít do domu a ubytovat ji v teráriu. Zimovat želvy totiž není vůbec nutné – často žijí v místech, kde je celoročně teplé počasí, takže to nepotřebují. Pro některé druhy z teplých oblastí je zimování dokonce i nebezpečné. 

Když už někdo promrzlou, ale stále živou želvu z rybníka vytáhne, neměl by ji vystavovat teplotnímu šoku – teplotu okolí by měl navyšovat postupně. Co nejdříve by měl také vyhledat odborníka, který želvám rozumí a pomůže jim. Želva nádherná je totiž sice nepůvodní druh a nezvaný host, žádné zvíře si ale nezaslouží špatný osud. A už vůbec ne kvůli nezodpovědnosti člověka. To si přece ty naše obrněné krásky nezaslouží!

Doporučujeme: České rybníky obydlely želvy z Ameriky. Už snesly i první vajíčka

Co je ještě třeba vědět? V Česku jsou prodej a rozmnožování želvy nádherné zakázané. Zákon nedovoluje ani její dovoz. Jde totiž o invazní druh, který narušuje zdejší původní faunu i floru. Pokud tedy někdo takovou želvu najde, určitě by ji neměl pouštět zpět do volné přírody.

Pokud si chce pořídit vodní želvu domů, měl by sáhnout po jiném druhu. Předtím by měl také důkladně zvážit, jestli vůbec dokáže tomuto zvířeti zajistit dobré podmínky a péči. Nejde totiž o typického mazlíčka, chov vodní želvy je hodně náročný. Zvíře naroste do úctyhodných rozměrů a při dobré péči bude svému majiteli společníkem i pětatřicet let.

Text: Jirka Sergi Pytela, chovatel želv
Úvodní foto je ilustrační. Zdroj: Freepik