V Austrálii se chystají vystřílet 10 tisíc divokých koní. Ochránci se bouří

Australské úřady řeší, co se stády divokých koní v oblasti Sněžných hor. Deset tisíc z nich plánuje utratit. Podle vědců totiž koně ničí místní ekosystém. Ochránci zvířat ale proti takovému kroku protestují.

Mezi australskými úřady, vědci a ochránci zvířat se rozhořel spor. Vyvolala ho stáda divokých koní, která se volně prohánějí po území Národního parku Kosciuszko. Podle vědců a úředníků jsou totiž koně invazivním druhem, který devastuje původní přírodu. Zasluhují proto vyhladit. Ochránci zvířat ale nesouhlasí. Koně chtějí v krajině naopak zachovat.

„Je třeba rychle jednat. Řada původních druhů v Národním parku Kosciuszko je v ohrožení,“ uvádí se v otevřeném dopise, který na konci letošního října podepsalo 69 vědců z Australské akademie věd. Blízko vyhynutí je podle nich dvacítka rostlin a sedm živočichů. „Patří k nim například myšovci, stromová žába nebo nejmenší sladkovodní rak na světě. Všechno jsou to vzácné druhy, které se nikde jinde na Zemi nenacházejí,“ přibližují vědci.

Na vině jsou podle nich zdivočelí koně, jejichž populace nekontrolovaně roste. „Zatímco ještě v roce 2014 se parkem prohánělo okolo deseti tisíc koní, předloni už jich bylo 25 318. Stáda se každoročně rozrostou zhruba o čtvrtinu,“ potvrzuje také Správa australských národních parků.

Doporučujeme: Koně nejsou hloupí, poznají se v zrcadle. Která další zvířata to dokážou?

Tito koně jsou podle vědců a úředníků invazivním druhem, který do Austrálie nepatří. Na kontinent je v koloniální době dovlekli Britové. „Pod jejich nohama ale začala místní vegetace trpět. Na to, aby po ní běhali velcí býložravci s tvrdými kopyty, totiž nebyla uzpůsobená. Je na to příliš křehká,“ řekl časopisu Nature ekolog Don Driscoll z Deakinovy univerzity v Melbourne. 

Koně podle něj ničí třeba napajedla, což má dopad na domorodé zvířecí druhy, které používají k uhašení žízně stejné vodní zdroje. Vysychají i mokřiny, které by jinak mech udržoval celoročně vlhké. 

Zůstanou 3 tisíce koní

Úředníci se proto rozhodli jednat: většinu koní chtějí z dotčeného území odstranit. Stádo, které dnes čítá více než dvacet tisíc koní, plánují ztenčit zhruba na 3 tisíce. „Tuto redukovanou populaci navíc uzavřeme na třetinové ploše parku,“ uvádějí úředníci v návrhu, který zveřejnili minulý měsíc.

Už mají jasno i v tom, jak stáda koní zmenší: zvířata chtějí buď zastřelit, nebo odchytit do pastí, vykastrovat a přesunout jinam. Ideálně na soukromé pozemky. S navrženým řešením podle nich souhlasí 71 procent dotázaných Australanů.

Doporučujeme: České rybníky obydlely želvy z Ameriky. Už snesly i první vajíčka

Jenomže tomu oponují ochránci koní. Za devastaci krajiny podle nich nemohou býložravci, ale samotní lidé. „To oni koně do Austrálie přivezli, ta zvířata si takový osud nevybrala,“ říká Jan Carter, vedoucí kampaně na ochranu divokých koní.

Připomněl současně, že právě těmto zvířatům Australané vděčí za osídlení kontinentu. „Jsou součástí naší kultury, ikonou, která si zaslouží péči a vlídné lidské zacházení,“ uvedl. 

Najděte koním jiné místo

Koně sice prý mohou představovat riziko pro určité části národního parku, to ale není důvod je vyhladit. „Úřady by se spíš měly snažit vymyslet, jak koním zabránit, aby se na daná území dostali. Měly by jim najít vhodnější prostory k životu,“ nastínil jinou možnost.

Řešením podle něj rozhodně není střílení do koní, zvlášť během jara, kdy mají klisny hříbata. „To se ale děje a je to v rozporu se standardními postupy,“ tvrdí ochránci koní na webu Save the Brumbies.

Zdivočelým potomkům koní, které na kontinent dovezli evropští osadníci, se říká brumbiové. Spor o to, jestli je nechat běhat po volné přírodě, trvá už léta. Stejné debaty se vedou také o dalších zvířatech, která lidé do Austrálie zavlekli – tedy o divokých psech, kočkách, liškách nebo králících. 

Zdroje:  Australian Academy of Science, Australian Alps National Parks, magazín Nature, NSW, organizace Save the Brumbies.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Zdivočelí brumbiové ve Sněžných horách v Nárovním parku Kosciuszko; autorka Christine Mendoza / publikováno v Unsplash