Vedra mohou zabíjet. Problém mají hlavně psi s plochými čenichy a kily navíc. Zjistěte, kteří další

Pozor na vedra. Zvlášť pokud máte doma staršího buldočka s kily navíc. Takoví psi jsou totiž na horka extrémně citliví. Ukazuje to britská studie. Její tvůrci navíc upozorňují: bude hůř. Klimatické změny a horké počasí budou do deseti let zabíjet až čtvrt milionu Evropanů ročně. Úmrtí přibude i u zvířat.

Máte doma mopslíka nebo buldočka? Pak si dejte pořádný pozor v přicházejících vedrech. Právě pejskové s plochými a krátkými čenichy jsou totiž nejnáchylnější k přehřátí.

Potvrdila to studie, kterou nyní zpracovali badatelé z britské Nottingham Trent University. Porovnali zdravotní záznamy 905 543 psů a zjistili, že psi těchto plemen trpívají zdravotními problémy v horkých dnech až dvakrát častěji než ostatní. Zvlášť pokud k tomu mají ještě nadváhu.

Právě kila navíc jsou totiž dalším rizikovým faktorem. Veterináři odhalili, že obézní mazlíčci trpí nemocemi z přehřátí dokonce 1,42krát víc. „To je ostatně stejné jako u lidí,“ komentuje zjištění jedna z badatelek univerzity Emily Hall.

Roli samozřejmě hraje také věk zvířete a jeho velikost. Mohutnější plemena nad 50 kilogramů jsou k přehřátí náchylnější až 3,42krát více než ta malá, psi starší dvanácti let trpí problémy skoro dvakrát častěji než jejich mladší parťáci. Pozor by měli dávat také majitele pořádně huňatých čtyřnožců.

Chorob z horka přibude

Emily Hall přitom upozorňuje: Bude hůř. Klima se totiž otepluje. V roce 2019 byla změna klimatu dokonce zařazena Světovou zdravotnickou organizací mezi deset největších hrozeb pro globální zdraví. „Předpokládá se, že za deset let zapříčiní choroby z horka nejméně čtvrt milionu úmrtí Evropanů ročně,“ uvedla badatelka. Podobný nárůst veterináři očekávají také u zvířat.

Lidem i zvířatům se bude kvůli horkům hlavně hůř dýchat, přibude tedy astmatu a nemocí srdce. V teplejším počasí se také mohou snadno šířit některé nákazy. „Očekáváme nárůst parazitárních nemoci, poruch příjmu potravy, úpalů a dehydratace,“ vyjmenovává jen některé problémy společný dokument Světové zdravotnické organizace a Evropské komise nazvaný Vliv změny klimatu na zdraví lidí, zvířat a rostlin.

Jak tedy mazlíčky co nejvíce ochránit? Veterinář Jaromír Ekr lidem doporučuje, aby se psy nechodili ven za největších veder. Venčit by je měli spíš brzy ráno a večer.

Pokud už není zbytí a chovatel se psem do horka musí, měl by alespoň vybrat takovou trasu, na které se pes vyhne přímému slunci a kde je zeleň. „Vyhýbat by se samozřejmě měli rozpáleným chodníkům či asfaltu,“ radí zvěrolékař. Někteří odborníci doporučují také namazat psí tlapky ochrannou mastí s obsahem tea tree, která namáhané polštářky hydratuje.

Žádné fixační náhubky

Zvířata by také měla mít možnost pravidelně se napít – a to chladné, ale nikoliv ledové vody. Velmi důležité je, aby lidé nechali psy volně dýchat otevřenou tlamou. Tedy aby jim nenasazovali takzvané fixační náhubky. Jak velké riziko tyto náhubky pro psy představují, ukazuje naše video zde.

V uzavřených prostorách psům pomáhají chladicí podložky.

A jak vůbec poznat přehřátého psa? Takové zvíře podle veterináře Ekra především zrychleně a namáhavě dýchá. Má suché sliznice pysků a horký čenich.

Ve vyšším stadiu přehřátí jsou dásně a jazyk jasně červené. Zvíře má také zarudlé spojivky a vyvalené oči. Slintá a může být dezorientovaný. Dalším vodítkem je teplota v konečníku. „Přesáhne-li čtyřicet stupňů Celsia, je třeba psa ochladit,“ radí Ekr.

Až 14 procent psích úpalů končí fatálně

Takového psa by měli lidé položit na trávu či studenou dlažbu a pozvolna mu ochlazovat tlapky – vložit mu je například do kelímku s vodou. Pomůže obklad na břiše, třísle a krku. Rozhodně bychom ale neměli spěchat – příliš rychlé ochlazení může zvířeti přivodit šok a smrt. „Poté hned odvezte psa na veterinu,“ uzavírá Ekr.

Zásah veterináře by měl být přitom rychlý. Podle průzkumu španělského kynologického svazu Real Sociedad Canina de España (RSCE) totiž skončí až 14 procent úpalů u psů vážnou komplikací nebo smrtí.

Co víte o psích tlapkách? Zkuste si náš kvíz:

Zdroje: studie Nottingham Trent University, dokument Světové zdravotnické organizace a Evropské komise Vliv změny klimatu na zdraví lidí, zvířat a rostlin a zpráva Real Sociedad Canina de España (RSCE).

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Unsplash