Vegetariáni jsou společenštější než masožravci, zjistili vědci. Alespoň u ptáků

Vegetariáni jsou mnohem společenštější a otevřenější než masožravci. Mají také daleko víc partnerů a partnerek. Potvrdila to studie, do které se pustil tým badatelů pod vedením profesora Tamáse Székelye z britské Univerzity v Bathu. Platí to alespoň u ptáků.

Jedni jsou nepoučitelnými proutníky, kteří vystřídají i několik partnerů za sezónu. Druzí se naopak věrně drží jednoho jediného společníka. Řeč je o drobných pěvcích z čeledi snovačovitých, kterých je na světě celkem 118 druhů. Vědci nyní zjistili, proč se chování jednotlivých druhů tak diametrálně liší.

Roli v tom hraje i potrava. „Zjistili jsme, že právě druhy, které vynikají bohatým společenským životem, se stravují vegetariánsky. Naopak pěvci závislí na hmyzu vedou spíš samotářský život,“ shrnuje své poznatky profesor Tamás Székely.

Doporučujeme: Sexuchtiví mořští hadi napadají potápěče. Pletou si je se svými nevěstami

Je to podle něj dáno několika okolnostmi. „Ptáci, kteří mají na jídelníčku semena a bobule, obývají hlavně otevřené savany. To znamená, že je hledání potravy stojí hodně námahy. Je lepší, když se do toho pustí ve skupině,“ vysvětluje badatel a pokračuje: „Početné hejno se také lépe ubrání predátorům.“

V otevřeném prostoru je navíc daleko méně možností ke hnízdění.  „Ptákům proto nezbývá, než se shlukovat do kolonií a žít hodně pospolitě. To pak vede i k častějšímu střídání partnerů,“ uvádí Tamás Székely.

Bezpečný les

Naopak druhy, které si žaludky plní hmyzem, pobývají hlavně v lese. „O potravu tedy nemají nouzi, protože hustý porost je jí plný,“ popisuje Tamás Székely.

Les navíc skýtá mnoho příležitostí ke stavbě hnízd, ve kterých se mohou ptáci cítit bezpečně. Nic je tedy nenutí k životu v obranných hejnech. „Tíhnou tak spíš k osamělejšímu životu a po celou sezónu vydrží jen s jedním partnerem,“ dodává badatel. 

Doporučujeme: Zůstaň se mnou, nebo tě něco sežere, klamou samečci své nevěsty

Snovačovití jsou malí ptáci o velikosti vrabce. Známí jsou především svými propracovanými hnízdy kulovitého nebo oválného tvaru, která si pletou z travin a listů. Hnízda mohou viset na větvích keřů a stromů, nebo je najdeme na stéblech trav a rákosů. Některé druhy si staví příbytky společné, ty pak mívají i několik vchodů a komůrek. Další druhy žijí výhradně samostatně. Snovačovité pěvce najdeme na území subsaharské Afriky, Madagaskaru a jižní Asie.

O spojitosti mezi stanovištěm, potravou a sociálním chováním u snovačovitých ptáků se diskutuje už po desetiletí. Jako první si jí všimnul britský behaviorální ekolog John Crook, který ji už v roce 1964 popsal ve své disertační práci. „Teprve nyní ji ale někdo prokázal tvrdými daty a statistickou analýzou,“ připomíná Tamás Székely.

To je ale podle vědců jen začátek. Nyní se chystají ověřit, jestli lze podobnou vazbu vypozorovat i u dalších živočichů. „Pokusíme se prozkoumat, nakolik něco takového funguje i u jiných ptáků, savců, ryb nebo hmyzu,“ potvrzuje Zitan Song ze Sunjatsenovy univerzity v čínském Kantonu.

Zdroje: ScienceDaily, University of Bath, The University of Chicago, The Guardian.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: DickDaniels  / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0