Želvy se rády druží. Vědci zbořili zažitý mýtus

Želvy jsou samotářská zvířata, společnost nevyhledávají, tvrdili ještě nedávno biologové. Jenomže dnes tento argument padá. Skupina ekologů z australské La Trobe University totiž objevila, že se nejméně jeden druh sladkovodní želvy druží velmi rád.

Jde konkrétně o dlouhohlávku mexickou ze středoamerické Belize. Podle vědců brázdí řeky v početných hejnech. „Skoro jako ryby,“ tvrdí jeden z výzkumníků Donald McKnight z australské La Trobe University.

Ekologové si to ověřili, když tyto vzácné říční želvy několik měsíců pozorovali. Vybavili je vysílači a zaznamenávali jejich pohyb. „K pozorování jsme si přitom vybrali devatenáct želv, které ještě nebyly pohlavně zralé – to proto, abychom vyloučili sdružování jedinců kvůli páření,“ popisuje Donald McKnight. Zvolili navíc takové úseky řeky, přes které neležely žádné klády. „Želvy totiž tato místa vyhledávají kvůli slunění a často se na nich hromadí. To by mohlo výsledky rovněž zkreslit,“ vysvětlil.

Doporučujeme: Želvy se nevyhřívají jen ve dne. Na březích řek pózují i za svitu měsíce

Výsledek pozorování badatele překvapil: želvy skutečně často plavaly pospolu. Velmi živě přitom komunikovaly a nevzdalovaly se víc než na metr. „Vyhledávaly zkrátka společnost, což je v protikladu ke všemu, co se doposud o těchto plazech tvrdilo,“ uvedl Donald McKnight, který svá zjištění publikoval v magazínu Animal Behaviour.

Obrana před predátory

Podle dalšího biologa Seana Doodyho, jenž působí na Floridské univerzitě, lze podobné chování vysledovat i u jiných druhů želv – například australských karetek novoguinejských. „U tohoto druhu to ale prozatím nikdo vědecky nepopsal a nezdokumentoval. Známe to jen z vlastní zkušenosti,“ uvedl pro časopis National Geographic.

Proč se želvy shlukují do skupin, může mít podle vědců řadu vysvětlení. Nejpravděpodobnější je ale to, že se snaží ochránit před krokodýly. Ti si na nich velmi rádi pochutnají. „Mnohem snáz přitom zaútočí na jednotlivce než na celé hejno,“ říká McKnight.

Doporučujeme: Mořské želvy přicházejí o samce. Mláďata se navíc líhnou z vajec plných arzenu

Bohužel strategie, která se želvám osvědčila u krokodýlů, selhává u lidí. „Pytlákům mnohdy stačí nastražit jednu síť. Během okamžiku do ní chytí desítky želv,“ popisuje ekolog. Populace vzácných dlouhohlávek už tak málem vymizela. Kvalifikované odhady o počtech upytlačených želv sice chybí, podle vědců se ale mohou blížit k deseti tisícům.

„Dlouhohlávka mexická se tak dostala mezi kriticky ohrožené druhy. Během třiceti let ji můžeme zcela ztratit,“ varovala ekoložka Venetia Brigg-Gonzalez z Floridské univerzity, podle níž se tyto želvy loví hlavně kvůli masu. Lidé sbírají také její vejce.

Nové zjištění vědců ale může tento vývoj zvrátit. „Může vyvolat revizi stávajících zákonů v Belize a napomoci k zákazu tenatových sítí, které dokážou zachytit celá hejna želv najednou,“ podotýká další spoluautor studie Day Ligon, který přednáší biologii na Missouri State University.

Zkuste si náš kvíz:

Zdroj: magazínu Animal Behaviour,časopis National Geographic, magazín New Scientist.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Sergio Gonzales / University of Florida