Gang kosatek útočí na lodě. Jsou to jen znudění teenageři, tvrdí vědci. Podívejte se na ně
Jde jen o kratochvíli znuděných teenagerů. Nic víc. Přesně tak vědci vysvětlují podivné chování kosatek, které ve vodách u Pyrenejského poloostrova potopily několik jachet. Stejně jako si tito kytovci v minulosti z dlouhé chvíle nasazovali „klobouky“ z mrtvých ryb a předváděli se s nimi před ostatními, nyní je mezi nimi v módě právě hra s kormidly lodí.
Tvrdí to alespoň Alex Zerbini z Washingtonské univerzity. „Opravdu se zdá, že kosatky na kormidlech něco fascinuje,“ popisuje.
Do hry se podle něj pouští hlavně mladí členové hejna, kteří jsou obecně zvědavější. „Připlují zkrátka k lodi a začnou do ní rozpustile šťouchat,“ uvádí vědec. Někdy je dovádění baví jen chvíli, jindy kormidlo ulomí. „Není v tom ale žádný zlý úmysl, ta zvířata nejsou agresivní. Neuvědomují si, že tím mohou někomu ublížit,“ je přesvědčený Alex Zerbini.
Doporučujeme: Kosatka ohromuje kloboukem, šimpanz stylovou náušnicí. I zvířata mají módní ikony
Vědci také přinesli vysvětlení, proč těchto událostí přibývá. Pravděpodobně to souvisí s tím, že se v Atlantiku a Středozemním moři zotavila populace tuňáka obecného. „Zatímco ještě před patnácti lety balancovala na hraně přežití, dnes se těmto rybám v mořích znovu daří. Kosatky tak nemusejí celý den pátrat po potravě, ale mají čas i na zábavu,“ řekla deníku Washington Post Naomi Roseová – expertka na mořské savce z Institutu na ochranu zvířat ve Washingtonu.
Hrátky patnácti teenagerů
Výsledkem podle ní je, že se kytovci pokusili během posledních čtyř roků odlomit kormidlo u 673 lodí. Šest z nich dokonce potopili. „S jachtami si pravděpodobně hraje jen patnáct mladých kytovců, většinou samců,“ říká Zerbini a dodává: „Všichni patří ke kriticky ohrožené populaci kosatek dravých, kterých už u Pyrenejského poloostrova jen čtyřicet.“
Doporučujme: I kosatky mají svoje „porodní asistentky“
Co je ale pro kytovce kratochvíle, může být pro lidi velký problém. Vědci proto sepsali několik doporučení, jak se při setkání s rozpustilými teenagery chovat.
Lidé by se podle nich měli kosatkám především vyhýbat – měli by si od nich udržovat odstup alespoň tři až čtyři kilometry. Pokud se přesto se zvířaty setkají, měli by se ihned odebrat ke břehu a upozornit na to i úřady – pro případ, že by posádka potřebovala pomoc. Na lodě by si také měli namontovat taková kormidla, která jsou vyrobená z hrubého materiálu. Nikoliv hladká.
Vědci naopak nedoporučují dělat příliš velký hluk nebo kosatky nepřiměřeným způsobem zastrašovat. „Samozřejmě nechceme vidět lidi v nouzi. Současně je ale nepřípustné, aby se zvířatům ubližovalo. Nesmíme zapomínat, že moře je jejich přirozené prostředí, do kterého jim zasahujeme. To my jim stojíme v cestě,“ podotýká Alex Zerbini.
Zdroje: deník The Washington Post, zpráva Interakce mezi iberisjkými kosatkami a plavidly: doporučení Mezinárodní velrybářské komise.
Text: Nella Skálová
Úvodní foto: Freepik
Video: CIRCE (Conservation, Information and Research on Cetaceans)