Jak se žije v zoo bez lidí? Surikatám návštěvníci chybí. Naopak tučňákům jsou prázdné areály jedno

Surikatám lidé v zoo chybí. Když se po týdnech odloučení k výběhům vracejí, surikaty je vesele vítají. Naopak tučňákům jsou návštěvníci jedno. Zjistili to britští vědci, kteří dopad lockdownu na chování zvířat v zoo zkoumali. A jak je to v Česku? Oslovené zahrady hlásí: tygři se na návrat lidí těší, šimpanzi si krátí chvíli videohovory.

Jakmile mě uviděl, radostně se rozběhl k ohradě, popisuje Evžen Korec svou poslední návštěvu v táborské zoo. Místní tygr usurijský ho prý přivítal s neskrývanou radostí, dokonce se pokoušel s nečekaným hostem komunikovat. „To ještě nikdy předtím neudělal,“ pokračuje ředitel zmíněné zahrady.

Svědčí to podle něj o jednom: pruhované šelmě lidé v zoo evidentně chybí. Z pustých prostor bez návštěvníků je samec lehce nesvůj. A není zdaleka sám. Stejně to vnímají také místní velbloudi Frieda a Jepp.

Podobné zprávy hlásí i další zoologické zahrady. Třeba ve Dvoře Králové prý návštěvníky postrádají hlavně primáti, konkrétně šimpanzi. Ti se totiž přítomností lidí obvykle velmi baví.

Aby jim ošetřovatelé dlouhou chvíli ukrátili, vymysleli alespoň zajímavou atrakci: propojili je přes moderní technologie s další šimpanzí rodinkou, která žije v Brně. „Zvířata se tak na sebe chodí dívat. Ukazují si třeba vzájemně potravu nebo pozorují ošetřovatele na druhé straně,“ popisuje unikátní nápad, který zoo zhmotnila s pomocí výtvarníků z Brna, mluvčí safari parku Michal Šťastný. 

Doporučujeme: Pytláci v Africe mají žně. Na ochranu zvířat nejsou kvůli pandemii peníze

Všechna zvířata ale ze stejného těsta nejsou. Dalším svěřencům klid naopak vyhovuje. Třeba v táborské zoo jde o sovy, ve Dvoře Králové zase o kočkodany talapoin. Ti si díky lockdownu konečně našli chvilku sami pro sebe.

„Oddávají se sobě navzájem. Samec má totiž najednou daleko méně práce s obhajováním teritoria před zvědavci,“ uvádí Michal Šťastný. Může se tak více věnovat své milované samici.

Novou zábavu si našli i lvi. „Celá smečka se ráda baví tím, že pozoruje dělníky na mostě nedaleko jejich výběhu. Probíhá tam totiž rekonstrukce,“ přidává další zajímavost mluvčí safari parku ve Dvoře Králové.

Lekaví kopytníci

Přehnaným steskem po lidech netrpí ani kopytníci. O ty ale mají ošetřovatelé trochu strach. Bojí se, co s nimi udělá znovuotevření zahrad po konci lockdownu. „Tato zvířata si totiž na klid bez návštěvníků skutečně zvykla. Jakmile se ale situace vrátí do normálu, mohou se polekat,“ upozorňuje Michal Šťastný ze safari parku ve Dvoře Králové.

Zoo se jim tak snaží lidskou přítomnost alespoň trochu připomínat – například tak, že mezi výběhy udržuje čilý zaměstnanecký ruch. „Život se tady úplně nezastavil – areálem stále procházejí ošetřovatelé či zahradníci. Zvířata proto pořád vnímají lidi jako něco, s čím je třeba počítat,“ doplňuje mluvčí.

Doporučujeme: S propíchnutými čenichy museli tančit po žhavém uhlí. Medvědům teď pomáhají útulky

Ostatně to by měly dělat všechny zoologické zahrady, domnívá se specialistka na chování zvířat Ellen Williamsová. Jak se totiž ukázalo v její jarní studii, některým zvířatům lidé za plotem skutečně scházejí. Jde konkrétně o surikaty v několika zahradách v Anglii. Když lidé ze zahrad zmizeli, začaly se shromažďovat v zónách výběhu, které jsou daleko od obvyklých míst s návštěvníky.

Jakmile se ale brány zoo znovu otevřely, zvířata pookřála. Vrátila se na původní stanoviště, kde na ně mohou lidé lépe vidět. „Samozřejmě jsou to jen předběžné výsledky, ale zdá se, že pro surikaty byl návrat návštěvníků na jaře skutečně pozitivním zážitkem,“ komentovala později badatelka svou studii.  Surikaty jsou podle ní navíc k návštěvníkům přirozeně zvídavé.

Tučňáci naopak prožili lockdown, jako by se nechumelilo. „Žádné významné změny v jejich chování jsme nezaznamenali,“ dodala badatelka, která působí na britské Harper Adams University. Svá zjištění publikovala tento měsíc v magazínu Applied Animal Behaviour Science.

Budeme muset omezit chovy

Zoologickým zahradím tak dělá daleko větší vrásky úplně jiný problém: nedostatek peněz. Lockdown se totiž dramaticky podepsal na jejich rozpočtech.

Třeba zoo ve Dvoře Králové už prý přišla o třicet milionů korun. „Tuto ztrátu budeme jen těžko nahrazovat. Také proto jsme v květnu spustili unikátní kampaň Pozvi zvíře na oběd, jejímž prostřednictvím mohou safari park naši příznivci podpořit,“ říká Michal Šťastný.

Ztráty sčítá i zahrada v Ostravě. „Na letošní rok počítáme s provozním rozpočtem okolo 130 milionů korun, z nichž asi třetinu za normálních okolností zajistí příjem ze vstupného. Situace tedy není vůbec jednoduchá a s postupující dobou se stále zhoršuje,“ uvedla také mluvčí této zoo Šárka Nováková.

A táborská zoo na svém webu uvádí: „Příjmy ze vstupného se loni propadly o více než 1,5 milionu korun. Letos už je to mnoho set tisíc a propady se stále prohlubují.“

Některé zahrady už dokonce varovaly, že budou muset omezit chovy zvířat.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik