Chodí váš pes hodovat do kočičího záchodu? Pak byste měli zpozornět
Na vlastních či cizích výkalech si pochutnává až čtvrtina psů. Někdy jde jen o zlozvyk, jindy ale může tato „záliba“ značit vážný zdravotní problém – například poruchu funkce slinivky břišní.
Je úplně jedno, jestli jde o načesaného šampiona, nebo voříška z ulice. Tuto zálibu sdílejí skoro všichni: psi si libují v pojídání výkalů. Podle veterinářů si na nich alespoň jednou za čas smlsne 23 procent mazlíčků, pravidelně pak trus pojídá asi 16 procent psů.
Odnaučit se to přitom moc nedá. Podle Benjamina Harta z University of California to sice veterináři zkoušeli a použili k tomu dokonce několik technik výcviku, bylo to ale marné. Pokud psi vůbec na povely zareagovali, tak jen na krátkou dobu. Pak se zase ke své vášni vrátili. „Dlouhodobý úspěch jsme zaznamenali jen u 4 procent jedlíků,“ uvádí Benjamin Hart v magazínu Veterinary Medicine and Science.
U zbylých psů nepomáhala ani napomenutí, ani odměny za zdrženlivost. „Psy neodradily ani nepříjemné zvuky z výcvikových obojků, které se po pozření trusu spustily,“ dodává Hart. Touha po hnědé „dobrotě“ byla zkrátka větší.
Doporučujeme: Užívá váš pes antibiotika? Pak se vyhněte BARFování. Psovi týden kupujte konzervy
Proč to tak je? To podle biologa a předsedy Cane Corso klubu Evžena Korce nikdo pořádně neví. „Teorií, proč psi pojídají výkaly, je mnoho – někdo to připisuje psychické nepohodě psů, další nedostatku minerálů a jiných látek v potravě. Ve skutečnosti ale příčina není doposud známá,“ říká.
Ví se jen, že psům nejvíce chutnají „koblihy“ býložravců. Mnozí ale nepohrdnou ani exkrementy kočičími, psími a lidskými. Většina psů navíc pojídá jen čerstvé „bobky“, tedy ne starší dvou dnů. „Uleželejší trus konzumuje jen asi 15 procent psů,“ doplňuje Benjamin Hart.
Průzkumy také ukázaly, že zdaleka největšími jedlíky trusu jsou teriéři a Shetlandští ovčáci. Naopak nejméně jeho pojídání holdují pudlíci. „Opírali jsme se ale o velmi omezené množství informací od 1552 chovatelů psů,“ upozorňuje na úskalí průzkumu Benjamin Hart.
Zánět střeva i tasemnice
Pojídání výkalů přitom není jen nepříjemné pro páníčky. Tento zlozvyk může být nebezpečný i pro samotného psa. „Může při něm dojít ke zdravotním komplikacím, jakými jsou například enteritida, tedy zánět tenkého střeva, či různá průjmová onemocnění bakteriálního původu,“ přibližuje biolog Evžen Korec.
Psi se také mohou nakazit střevními parazity. „Ti jsou totiž díky svému životnímu cyklu uzpůsobeni i na přežití v kyselém prostředí žaludku. V extrémních případech tak může dojít až k velmi silné infekci a závažným zdravotním komplikacím či úmrtí psa,“ varuje Evžen Korec. Mazlíčky, kteří exkrementy pojídají, by proto měl páníček pravidelně testovat na výskyt parazitů v trusu a dle nálezu odčervit.
Podle šéfky veterinární komory Petry Šinové ale může pojídání „bobků“ upozornit i další zdravotní problémy. Mnohdy vážné. „Pokud se zlozvyk objeví náhle u dospělého psa, který nic podobného doposud nedělal, může to značit poruchy zažívacího traktu, slinivky nebo štítné žlázy,“ upozorňuje veterinářka.
Doporučujeme: Veterináři varují: Přípravky na odčervení přestávají účinkovat
Co tedy s tím? Podle odborníků je psy nejprve dobré vyšetřit. Pokud se žádný zdravotní problém neukáže, je nutné je pořádně hlídat. „Je třeba se obrnit trpělivostí a včas odstraňovat každý výkal z okolí,“ říká Petra Šinová. Chovatelé by také měli venčit mazlíčky na vodítku, s náhubkem a pokoušet se je i přes prvotní nezdary cvičit k poslušnosti.
„Lidé se třeba mohou pokusit u psa vytvořit podmíněný reflex – v momentě, kdy chce pes spolknout nějaký extrement, ho mohou od této činnosti vyrušit nepříjemným škubnutím vodítka a okřiknutím. Pes si tak spojí požírání výkalů s nehezkým zážitkem,“ navrhuje Evžen Korec. Jedním dechem ale dodává, že je nepřípustné používat příliš tvrdé tresty nebo dokonce bití.
Hrajte si a očkujte
Veterinářka Hana Žertová navíc páníčkům doporučuje, aby koupili svým psům motivační hračky naplněné jídlem – například míčky s otvory, ze kterých vypadávají granule. „Tím se vyjde vstříc jak touze psa prozkoumávat a ochutnávat neznámé věci, tak jeho snaze zaplašit nudu,“ uvádí. Zvážit by měli také změnu krmení.
Pokud pes pojídá vlastní výkaly, lze použít i přípravek Forbid. „Ten se přidává do krmení pro psa a dodává jeho stolici nepříjemnou chuť,“ doplňuje šéfka komory Petra Šinová. Zvířeti pak „bobky“ přestanou šmakovat. Všem chovatelům současně doporučuje pro jistotu naočkovat mazlíčka proti tetanu – tím se totiž psi mohou nakazit při pojídání koňských „koblih“.
Doporučujeme: Obezita zkracuje psí život až o 2,5 roku. Kterým plemenům škodí nejvíc?
Nic z toho ale neplatí v případě, že jde jen o fenu polykající bobky svých vlastních štěňat. Takové chování je totiž podle Evžena Korce přirozené. „Fena tak jen čistí pelíšek, ve kterém se štěňata nacházejí. Je to pozůstatek z dob před domestikací, kdy samice ve volné přírodě musely udržovat nory s mláďaty čisté, a to nejen z hygienických důvodů, ale také z důvodu ochrany nory před predátory, kteří by mohli přítomnost mláďat vycítit,“ upozorňuje biolog.
Podle veterinářky Petry Šinové není třeba propadat panice ani u štěňat a mladých psů. „U nich pravděpodobně souvisí tento zlozvyk s pouhým poznáváním světa,“ vysvětluje.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Unsplash