Drsná zvířecí škola: Když mládě nedává pozor, může ho to stát i život

I zvířata se musí učit, a to velmi rychle. Na výmluvy totiž není čas. Za neznalost se platí i životem.

Důkladným loveckým kurzem procházejí například mladé surikaty, které se živí jedovatým škorpióny. V roli jejich instruktorů v té chvíli vystupují nejzkušenější členové surikatího společenství. Škorpion je totiž vybavený bodcem, který neváhá v případě nebezpečí použít. A jed, který do útočníka s pomocí ostnu vypustí, je smrtící.

Surikatí učitelé proto začínají oparně: štíry mláďatům nejprve jenom představí, přinesou jim je usmrcené. Teprve později, až si mláďata osvojí „pravidla bezpečnosti práce“, jim začnou předhazovat škorpióny živé. Zpočátku dostanou studenti pavoukovce odzbrojené, tedy bez ocásku. S živým a nezraněným škorpiónem smějí nakládat až tehdy, když si jejich lov pořádně nacvičí.

Podobně se mláďata učí lovit i hbitou kořist. Nejprve ji dostávají mrtvou, pak poraněnou a nakonec si musí poradit s čipernou položkou jídelníčku ponechanou v plné kondici. „Učitelé si přitom udržují velmi dobrý přehled o tom, jaké studenti dělají pokroky. A každému z mláďat dávají jen takové úkoly, které odpovídají jeho reálným schopnostem,“ popsal v magazínu Science zoolog Alex Thornton z university v Cambridge.

Mláďata modropláštníků nádherných, tedy drobných australských ptáčků, se zase musí naučit tajnou melodii. A to ještě předtím, než se vyklubou ze skořápky. Jejich rodiče je díky tomu po narození ochrání před proradnými vetřelci od kukaček.

Zjistili to vědci z australské Flindersovy univerzity. Odpozorovali, že tito ptáčci zpívají svým mláďatům ještě ve vajíčku jedinečnou melodii. Každá matka volí jinou písničku. Embryím ji opakuje až třicetkrát za hodinu. Jakmile se tedy mláďata vylíhnou, už ji umějí. Mohou ji okamžitě použít. 

Jenom ptáčatům kteří „heslo“ ovládají, pak rodiče nosí potravu. Ostatní si neškrtnou. I kdyby se tedy ve hnízdě ocitla mláďata parazitických kukaček, skutečným potomkům modropláštníků to neublíží. Rodiče je krmit nebudou. Kukačky, které se do hnízda dostanou s velkým zpožděním, totiž rodinné heslo neznají. „Rodiče díky tomu neztrácejí drahocenný čas s krmením podvodníků,“ uvádí v magazínu Nature bioložka Sonia Kleindorferová.

Doporučujeme: Jen co se vylíhnou, tvrdě zaútočí. Kukačky trénují boj se sourozenci už ve skořápce

Tento nebezpečný manévr může stát kosatky i život. Přesto ho na pobřeží Patagonie podstupují. Pokud totiž náročnou loveckou techniku zvládnou, zajistí si dostatek vydatné potravy: mladého tuleního masa. Na rozhlehlých plážích Jižní Ameriky se totiž ploutvonožců shromažďují stovky.

O jakou techniku jde? Predátor se musí vymrštit za tuleni na pláž. Jakmile kořist polapí, musí se a ní ale vrátit zpátky do vln. Pokud se mu manévr nepovede, hrozí mu krutá a pomalá smrt na souši. Rodiče proto na mladé kosatky, které s lovem teprve začínají, bedlivě dohlížejí.

„Několikrát jsme zaznamenali, jak mladým kosatkám pomáhaly zpět dospělé samice. To jasně ukazuje, jak je studium loveckých technik náročné a jakou vysokou invenci při něm musejí rodiče vyvinout. Stojí je to obrovské množství trpělivosti a času,“ popisuje zoolog Christophe Guinet.

Zdroje: magazín Science, magazín Nature a Canadian Journal of Zoology. 

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Alamy