Je smrtelně jedovatý a klidně prokousne lidský nehet. Podívejte se, co někdo poslal australské zoo

Je tak mohutný, že svými kusadly probodne lidský nehet. Australská zoo se před pár dny ujala rekordně velkého pavouka. Jeho nohy měří neuvěřitelných 8 centimetrů a tělo zakryje skoro celou dlaň. Jde navíc o jednoho z nejjedovatějších druhů na světě. Jeho kousnutí může být pro člověka i smrtelné.

„Viděli jste někdy tak obrovského pavouka? Toto je největší sklípkanec jedovatý, jaký se k nám kdy dostal,“ píšou na facebookové stránce zaměstnanci Australian Reptile Park. Pavouka k nim někdo doručil anonymně, poslal ho v plastové krabičce. Ta byla zakrytá modrým víkem. Při bližším prozkoumání se ukázalo, že jde o samičku.

Sklípkanec jedovatý patří do skupiny australských trychtýřových pavouků. Trychtýřivotí se jim říká proto, že si pletou zvláštní pavučiny ve tvaru trychtýřů.

Jsou to jedni z nejjedovatějších zvířat na světě, alespoň to platí pro člověka. „Jeho kousnutí dokáže ochromit nervový systém lidí a přivodit jim i srdeční selhání,“ popisuje zaměstnanec zoo Michael Tate.

Smrtelné kousnutí

Nebezpečnější jsou přitom podle něj samečci, jejich jed je až šestkrát silnější než ten samičí. „Je to zřejmě dáno tím, že samci častěji vylézají na povrch. Musí to udělat, aby si našli nevěsty k páření. Jsou proto daleko více vystavení nebezpečím, že je napadne některý z predátorů,“ pokračuje Michael Tate.

Pavouci každoročně pokoušou zhruba třicet až čtyřicet lidí. „Lékaři naštěstí vyvinuli v osmdesátých letech minulého století protijed, takže na pavoučí kousnutí už se dnes neumírá,“ říká odborník a dodává, že do té doby podlehlo napadení pavoukem asi třináct lidí ročně. Většinou šlo o děti.

„Přitom pro jiné savce už tento jed tak fatální není. Třeba psům a kočkám nezpůsobí víc než jen lehkou nevolnost. To je extrémně zajímavé,“ podotýká muž.

Chemická pokladnice

Sklípkanci ale mohou být lidem i užiteční – jejich pavučinová vlákna se například používají v optických přístrojích. Australští vědci současně zjistili, že jejich jed obsahuje protein Hi1, který dokáže chránit lidské mozkové buňky před následky mrtvice. Pomoci dokáže i několik hodin po mozkové příhodě.

„A nejenom to. Sklípkanci jsou doslova chemickými pokladnicemi, které skrývají nezměrné bohatství: od insekticidů šetrných k životnímu prostředí přes léčbu neurologických onemocnění až po cílenější formy úlevy od bolesti,“ napsal pro magazín The Brilliant molekulární biolog Glenn King z Queenslandské univerzity.

Zdroje: Australian Reptile Park, magazín The Brilliant

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: iStock
Video: Australian Reptile Park