Povídky Josefa Dubna

Proč došlo k onomu legendárnímu zmatení jazyků při stavbě Babylonské věže? Nebo vlastně jak? Prý proto, že lidé tak zpychli, že chtěli vybudovat stavbu tak vysokou, aby dosáhla až do nebe.

Říkám si, co kdybych chtěl ženě, například v době předvánoční, popřát trochu klidu, a hlavně ticha v tom shonu, a

Kdo by si nepamatoval dětskou říkanku, která začíná… šel zajíček brázdou, měl kapsičku prázdnou, a tak dále a tak dále.

Ptám se, zda je na místě mluvit o člověku, tedy o Homo sapiens, jako o člověku moudrém, a ty odpovídáš,

Možná mi ani tak nechyběla trpělivost, šlo spíše o nesoustavnost či roztěkanost, které často doprovázejí klukovská léta. Tolik dojmů, tolik poznatků, touha všechno vidět, nové zážitky vytěsňují předchozí. Napadlo mě to po zhlédnutí nového francouzského filmu Srdce dubu.

Dita je absolventkou České zemědělské univerzity, bakalářského a posléze magisterského oboru na katedře chovu hospodářských zvířat. Proč jako městské děvče

A proč by se měla měnit? To jen její „spolubydlící“, tedy my, lidé, měníme své chování, a někdy docela zásadně.

Poslední dobou byla maminka Králová poněkud nesvá, kdykoli totiž přišla do školky u Královské obory pro Hyacintu, které paní učitelky

Ano, den končí večerem, a po naplněném dni je čas na odpočinek. I Hospodin sedmého dne odpočíval. Podle židovské tradice

Jasně, ještěrka je samozřejmě také zvíře, ale v této pohádce ji považujme za krásku. A docela oprávněně, je vážně půvabná,