Klokana našli bez hlavy, za plotem masový hrob. Týrání zvířat v Chlumu šlo zabránit, píše biolog

V jednom kotci zvířata hladověla, v dalším dokonce ležela bez hlavy. O týrání v chlumeckém farmaparku už se ví dlouho, porušení zákona shledala i krajská veterinární správa. Přesto zvířata zůstávala v „péči“ stávajícího majitele. Tento systém je třeba co nejdřív změnit, apeluje ve svém komentáři biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Jeden klokan bez hlavy, druhý zavřený na záchodě tak dlouho, dokud nezemřel. Další rovnou úplně zmizel. Naprosto nevhodná a nedostatečná strava včetně plesnivé pizzy i šílené životní podmínky. Nerespektování pokynů veterináře a neléčení nemocných či zraněných zvířat. Nezákonné pohřbívání zvířat na nelegální skládce za plotem. Zámecký farmapark v Chlumu u Třeboně podle dostupných informací připomínal peklo na zemi. Chovaná zvířata přežívala dlouhé měsíce v tak otřesných podmínkách, že je mi z toho až zle. Zcela právem se nyní o zámku hrůzy.

Vše odhalili bývalí zaměstnanci, kteří se měli o zvířata starat. Vedení si opakovaně stěžovali na to, že nemají odpovídající krmení nebo dokonce vůbec žádné. Často prý museli v obchodě za vlastní peníze dokupovat alespoň suché rohlíky a nějaké ovoce. Jinak by prý na tom byla zvířata ještě hůře. Běžně prý navíc zvířata krmili zbytky z kiosku včetně starých plněných baget či plesnivé pizzy.

Aby hrůzy nebylo málo, přišel další šok. Jednoho dne ráno nalezli ve výběhu klokana s uříznutou hlavou a jeden zmizel úplně. Třetího klokana, bílého albína, poté majitel raději schoval do zámku. Svévolně ho zamknul na záchodě se studenou a kluzkou dlažbou, kde se klokan v tomto malém prostoru ze stresu umlátil k smrti. Stejně jako další uhynulá zvířata pak měl v rozporu se zákonem skončit zakopaný na nedaleké nelegální skládce, kterou majitel zámku během jeho nepovolené rekonstrukce založil. Krajská veterinární správa nyní prověřuje podezření, že jsou tam zakopány desítky zvířat.

Děsivého stavu zvířat si podle bývalých zaměstnanců všímali i návštěvníci, kteří například několik dnů chodili kolem umírající kozy, které si nikdo nevšímal. Natož aby jí poskytl nutnou veterinární péči. Protože si však na naříkající kozu stěžovalo čím dál víc návštěvníků, „uklidili“ ji do přehřáté boudy, kde trpěla ještě více.

S největší pravděpodobností nejde jen o pomstu zhrzených bývalých zaměstnanců. Ti totiž nejenže vystoupili pod vlastním jménem, ale hlavně svá tvrzení podložili spoustou fotografií i videí. Jejich zhlédnutí je opravdu jen pro velmi otrlé jedince. Viděl jsem už mnoho, ale tomuhle se vyrovná jen máloco. Takovou neúctu k živému tvoru jsem už dlouho neviděl.

Absolutně nechápu, že se někdo může takhle chovat ke zvířatům. Je vidět, že je považoval za pouhou věc, která mu generuje zisk. Jejich majitel k nim neměl absolutně žádný vztah a projevil naprostou bezcitnost. Nedopřál jim ani nejzákladnější věci potřebné k životu včetně vhodné stravy. Místo toho je nechal okusovat kůru okolních stromů i jedovatý břečťan, který i přes upozornění z výběhu neodstranil.

Neúnosná situace dospěla do takové fáze, že v areálu minulý týden zasahovala dokonce policie. Veterinární správa navíc pravděpodobně nařídí exhumaci zakopaných zvířat, aby zjistila, zda byla utýrána. Za sebe doufám, že tento případ brutálního a dlouhodobého týrání nebude zameten pod koberec podobně jako se stalo se zdokumentovaným týráním chycených zvířat ve státní oboře Březka, které nejspíš skončí jen pokutou za přestupek.

Tyto dva poslední medializované případy nejen podle mě, ale i mnohých dalších odborníků včetně právníků, jasně naplňují skutkovou podstatu trestného činu týrání zvířat. Velmi bych si přál, aby vedly ke změně přístupu k týrání živých tvorů. Zvířata nejsou věci a nesmíme se k nim tak chovat. Nebuďme k utrpení zvířat lhostejní, a když se o nějakém dozvíme, tak se nebojme to hned nahlásit. Ať už na veterinární správu či přímo na policii.

Změnit by se měly i postupy státních institucí v podobných případech. O nevhodném chování ke zvířatům v zámeckém areálu v Chlumu se ví dlouho, krajská veterinární správa se případem dle vlastního vyjádření zabývá už od loňského května. Její kontrola tam zjistila porušení veterinárního zákona, zákona plemenářského, zákona o léčivech a zákona na ochranu zvířat proti týrání. V souladu s kompetencemi předala podezření z týrání zvířat k řešení místně příslušné obci s rozšířenou působností.

Zvířata však stále zůstala v „péči“ stávajícího majitele, který tak mohl dále pokračovat v jejich týrání. Tento systém by se měl co nejdříve změnit tak, aby v případě vážného týrání zvířat bylo možné na základě předběžného opatření zvířata majiteli ihned odebrat a okamžitě umístit do vhodných podmínek. Není možné řešit dlouhé měsíce byrokracii a mezitím sledovat, jak zvířata trpí. Všechna zvířata mají právo na klidný a důstojný život. Čím dříve se tím budeme opravdu řídit, tím lépe.

Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: Pixabay

RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.

V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.