Kočka může člověku zachránit život. Rozpozná rakovinu, potvrdili lékaři
Kočky umí u svých majitelů odhalit zhoubný tumor. „Cítí totiž pach nekrózy, která vzniká při nedostatečném cévním zásobení rychle rostoucího nádoru,“ vysvětluje italský patolog Luca Roncati z University of Modena and Reggio Emilia.
Překonat rakovinu mi pomohly i kočky, přiznala před časem Zvířecím zprávám zpěvačka Anička Slováčková. O tumoru, který jí rostl v prsu, prý věděly dřív než ona.
„Zpětně si uvědomuju, jak za mnou pořád chodily, hlídaly mě a sledovaly. Kamkoliv jsem šla, byly u mě. Pokud jsem se zdržela v koupelně, začaly se za mnou nervózně dobývat a škrábat na dveře. A když jsem byla delší dobu pryč z domu, měly až panické stavy a protestovaly. Dnes už vím, proč to tak bylo – bály se o mě,“ řekla.
Česká zpěvačka zdaleka není jediná, kdo se s něčím podobným setkal. Kočky zachránily život i mnoha jiným majitelům. O některých z nich se ve svém příspěvku, který vyšel v odborném magazínu Oncoscience, rozepsal i italský patolog Luca Roncati z University of Modena and Reggio Emilia.
Doporučujeme: Překonat rakovinu mi pomohly i kočky, říká Anička Slováčková
„Zaujal mě třeba případ padesátileté pacientky se zhoubným melanomem kůže, jejíž kočka se podle výpovědi rodinných příslušníků začala chovat divně. A to v době, kdy ještě žena neměla žádné příznaky a o její nemoci nikdo neměl ani tušení,“ uvedl. Rakovinu u ní prokázala až pozdější důkladná vyšetření.
Podle patologa je vysvětlení jednoduché: kočka cítila pach nekrózy, která vznikala při nedostatečném cévním zásobení rychle rostoucího nádoru. Měla s tím už vlastní zkušenosti, sama dřív stejnou chorobou trpěla. Prodělala kvůli tomu i operaci.
„Kočka má totiž – stejně jako pes – velmi ostrý čich. Díky tomu dokáže detekovat zápach, který pochází z agresivních novotvarů. Umí ho rozpoznat u svých majitelů i na sobě,“ uvádí Luca Roncati a dodává: „Aby to ale zvládla, musí nejprve navázat se svým majitelem vztah a poznat jeho normální pach. Teprve pak si může všimnout i těch nejmenších změn a upozornit na ně.“
Doporučujeme: Komáři cítí rakovinu. Pomůže nám to s léčbou?
Podobnými schopnostmi oplývají i psi. Také oni mají velmi citlivé čichové receptory. Podle Heather Junqueirové z výzkumné společnosti BioScentDx jsou dokonce až 10 000krát přesnější než ty lidské. „Zvládnou proto detekovat rakovinu plic v krvi,“ uvedla badatelka v magazínu ScienceDaily.
Ověřila si to ve studii, během níž vycvičila čtyři bígly tak, aby dokázali odlišit vzorky zdravých a nemocných pacientů. Psi podle ní zvládli určit rakovinu s přesností na 97 procent. „Vzorky, které očichávali, přitom putovaly na laboratorní vyšetření až poté. Psy tedy nemohlo ovlivnit chování lékařů, kteří jim krevní séra ukazovali. V tu chvíli totiž nikdo výsledky neznal,“ přiblížila Heather Junqueirová.
Rakovinou každoročně onemocní obrovské množství lidí. Třeba v roce 2018 si tuto diagnózu od lékaře vyslechlo přes 18 milionů pacientů z celého světa. Okolo 9,6 milionů chorobě podlehlo, uvádí Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC).
Doporučujeme: Nejdřív dostane rakovinu pes, pak chovatel. Onkologický registr ukáže, jak to souvisí
V Česku tentýž rok přibylo kolem 87 tisíc nových onkologických pacientů a zhruba 27 tisíc zemřelo. Nejčastěji se potýkali s tumory tlustého střeva a konečníku, prostaty, prsu a plic. Chorobu porazili především ti pacienti, u nichž se zhoubné bujení podařilo odhalit včas. „Čím dříve jsou totiž nádory odhaleny, tím je jejich léčba snazší,“ komentoval to profesor onkologie Jan Žaloudík.
U tumorů v prvním stadiu podle něj postačí většinou jen operace, a je vyřešeno. „Naopak pozdní stadia rakoviny se léčí velmi složitě. Vyžadují chemoterapii a radioterapii, někdy i další formy léčby,“ popisuje Jan Žaloudík. Pro příklad: zatímco rakovinu plic přežije v prvním stadiu až 61 procent pacientů, druhé stadium už zvládne porazit jen 32 procent lidí. U posledního, čtvrtého stadia choroby je naděje na přežití delší než pětileté let jen asi tříprocentní.
Pokud tedy mazlíčci pomohou lidem objevit nádor včas, úspěšnost léčby se dramaticky zvedne.
Zdroje: odborné magazíny Oncoscience a ScienceDaily.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik