Kousnout může i přátelský pes. Čeští lékaři řeší až sedmdesát případů měsíčně

Psích útoků na lidi ubývá, přesto lékaři každoročně několik stovek pokousání řeší. Třeba loni jich bylo podle Státního zdravotního ústavu 629. Nejhůř při nich dopadají děti, kterým jde často i o život. Veterináři a kynologové ovšem upozorňují: na vině je většinou člověk a jeho špatné zacházení se psem.

Stačila chvilka nepozornosti a dítě málem přišlo o život. Napadl ho kolemjdoucí pes. „Skočil na něj, pevně ho sevřel a mrskal s ním ze strany na stranu,“ popsala událost matka.

Čtyřletý chlapec nakonec skončil v kritickém stavu v nemocnici. Měl pohmožděný hrudník a naštípnuté žebro. Muž, který zvíře venčil, z místa nehody utekl. Chlapci žádnou pomoc neposkytl. Za to mu soud letos v únoru vyměřil deset měsíců ve vězení. K tomu přidal ještě i peněžitý trest a pětiletý zákaz držení či chovu zvířat.

Doporučujeme: Máte nervního psa? Mohou za to i bakterie

Událost, která se odehrála loni na jaře na pražském Petříně, zdaleka není ojedinělá. Svědčí o tom statistika Státního zdravotního ústavu, podle které čeští lékaři řešili v posledních deseti letech dokonce 8503 podobných případů. To je zhruba sedmdesát pokousání psem každý měsíc. (Více v grafu na konci článku.) 

Nejhůř ze střetů vycházely právě děti. Platilo to hlavně o těch nejmenších do čtyř let. „Jsou totiž vzrůstem malé, takže jim psi často zaútočí na hlavu a krk,“ uvádí se ve zprávě ústavu. Takových zranění jsou podle zdravotníků dokonce dvě třetiny.

Děti jsou navíc často neopatrné. „Chtějí pejska zaujmout, někdy si snaží jeho pozornost dokonce vynutit,“ pokračují odborníci. Jenomže pokud to přeženou, pes se po nich může ohnat. A to i ten, který je jindy přátelský nebo kterého dokonce samy znají.

Doporučujeme: Pes pozná, že mu lžete. A přestane vás brát vážně

K podobnému závěru dospěla i Americká veterinární asociace (AVMA), podle které zakusí ostrost psích zubů každoročně asi 4,5 milionu Američanů. Více než 800 tisíc přitom kvůli tomu musí vyhledat lékařskou pomoc. „To je jeden z pěti. Nejméně polovina pokousaných jsou přitom děti. Těch se týkají i nejzávažnější zranění,“ potvrzuje organizace na svém webu.

Situaci navíc zhoršila pandemie. Lidé se totiž ocitli v nucené izolaci a prožívali daleko větší stres. To se přeneslo i na jejich domácí mazlíčky. Řada psů navíc strávila lockdown uvnitř bytu, takže jsou teď nevybití. „Výsledkem je, že se počty psích kousnutí navýšily jen během března roku 2020 meziročně o 21,6 procenta,“ hlásí Janet Ruiz z americké neziskové organizace Insurance Information Institute, která sleduje trendy v pojišťovnictví.

Statistiky podle ní nabobtnaly i loni, čísla už ale rostla alespoň pomaleji: psích kousanců přibyla jen dvě procenta.

Doporučujeme: Psí krmivo je plné bakterií odolných vůči antibiotikům. Hlavně to syrové

Podle veterinářů je přitom většina incidentů se psem naprosto zbytečná. Vždy je totiž vyprovokuje sám člověk, byť nechtěně. „Nejčastěji je to tím, že psa vystaví špatnému zacházení nebo stresu,“ upozorňuje třeba veterinářka a psí psycholožka Hana Žertová.

Pes se většinou jen brání

Podobně to vidí i Vladimíra Tichá z Českomoravské kynologické unie. „Nerada slyším o útocích psů na lidi. Ono je to totiž velmi často trochu jinak a pes není útočníkem, ale tím, kdo se brání. Pokud opravdu nastane nějaká větší nepříjemnost, většinou za to opravdu může člověk. Odpověď na otázku, jaká je nejčastější příčina problémů, by mohla znít lidská hloupost a špatné zacházení se psem,“ upozornila opakovaně odbornice.

Lékaři ze Státního zdravotního ústavu proto sepsali příručku s názvem Aby pes nekousl, ve které lidem předkládají pár užitečných rad. 

Doporučujeme: Čtvrtinu štěňat vezmou matce předčasně. Kvůli problémům pak skončí v útulku

Psí kousnutí totiž není radno podceňovat. Kromě natržených svalů, pohmožděnin a krvácení může způsobit i řadu infekcí. Někdy dokonce i velmi nebezpečných. Svědčí o tom třeba neobvyklý případ, který nedávno řešili lékaři z kliniky v německých Brémách. Popsali ho ve studii, kterou později publikovali v odborném magazínu European Journal of Case Reports in Internal Medicine.

Tlama plná bakterií

Případ se týkal třiašedesátiletého pacienta, kterého zdravotníci přijali s vysokou horečkou a dušností. Během šestnácti dní, které v nemocnici strávil, se jeho stav neustále zhoršoval. Teplota pacientovi neklesala pod 41 stupňů a postupně mu začaly selhávat i orgány. Pacient nakonec zemřel.

Podle doktorů byla na vině bakterie Capnocytophaga canimorsus – tedy bacil, který se běžně vyskytuje v tlamách psů. Pro člověka s oslabeným imunitním systémem ale může být v ojedinělých případech smrtelný.

Podle Státního zdravotního ústavu lidem po kousnutí hrozí i tetanus nebo vzácně i vzteklina. Z kousnutí se může na člověka přenést i bakterie Pastereulla multocida, která pak vyvolá infekci kůže. Ta se zase projeví zánětem, otokem a bolestí. V nejzávažnějších případech se ale může rozvinou sepse a selhat životní funkce.

Zdroje: Státní zdravotní ústav, Americká veterinární asociace (AVMA), magazín European Journal of Case Reports in Internal Medicine, příručka Aby pes nekousl, server ČeskéNoviny.cz, magazín Interní medicína.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik