Láhve, rezavé plechovky a baterie. Nebohé chobotnice se musí schovávat v lidských odpadcích
Dřív se chobotnice schovávaly na úplně jiných místech: ve štěrbinách skal, pod mušlemi nebo mezi korály. Jenomže to už dávno neplatí. Dnes si za svůj úkryt volí teflonové hrnce, plastové kelímky a rezavé plechovky. Vědci mají proto o chobotnice strach.
„Dostává se nám do rukou stále více fotografií, na kterých potápěči zachytili chobotnice ukryté v nejrůznějších odpadcích,“ říká mořská bioložka Maíra Proiettiová z brazilské Federální univerzity v Rio Grande.
Nejčastěji jde podle ní o skleněné předměty a plasty, hlavonožci se ale snaží zavrtat i do trubek neznámého původu nebo do zbytků starých baterií. „Což je na pováženou. Tento odpad totiž může být plný toxických chemikálií a těžkých kovů. Pro chobotnice je to velmi nebezpečné,“ připomíná vědkyně.
Bez šrámu hlavonožci nemusejí vyjít ani z plechovek či rozbitých lahví. „To jsou zase předměty, o jejichž ostré hrany se mohou chobotnice poranit,“ vysvětluje bioložka.
Jinou možnost ale chobotnice nemají. Korály a mušle, které jim skýtaly úkryt v minulosti, totiž ze dna moří mizí. Rychle je nahrazují lidské odpadky. Pokud tedy chtějí hlavonožci přežít, musí se novému „trendu“ přizpůsobit. „Lidský odpad je jim v tuto chvíli užitečnou alternativou,“ uvádí Maíra Proiettiová.
Problém je v tom, že není zdravotně nezávadný. Vědci se rovněž bojí toho, co se stane, pokud se tito chytří tvorové stanou na našem smetí příliš závislými. „Stačí pak, aby potápěči na chvíli mořské dno vyčistili, a chobotnice přijdou o veškerou ochranu,“ přibližuje.
Doporučujeme: Chobotnice vidí i za roh. Používají k tomu svá chapadla
Chování, které badatelka z brazilské univerzity popisuje, přitom není vlastní jen jednomu druhu hlavonožce v určité mořské lokalitě. Vědci používání odpadků zaznamenali u 24 různých druhů chobotnic. Dokumentuje ho navíc 261 snímků pořízených na různých místech planety. Vědci své poznatky shrnuli v odborném magazínu Marine Pollution Bulletin.
Zdroje: magazín Science Alert, list The Guardian a magazín Marine Pollution Bulletin.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Alamy