Myslivci jen baží po nových trofejích. Nebezpečí od vlka nehrozí, hodnotí tlaky na odstřel šelem biolog

Vlk obecný je kriticky ohrožený druh. Jeho zabití je u nás trestným činem, píše ve svém komentáři biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec. Povolit odstřel tohoto zvířete je podle něj absolutně neadekvátní. „Obávám se, že jde pouze o ústupek myslivecké lobby, která chce rozšířit okruh svých trofejí. Žádný racionální důvod k takovému rozhodnutí nevidím,“ dodává.

Nekontrolované rozšiřování zemědělsky obdělávané půdy a nenasytná urbanizace české krajiny vedly v minulosti k vyhynutí mnoha dříve běžných živočišných druhů. Z českých luhů a hájů kvůli tomu vymizela i tak impozantní zvířata, jako jsou zubr evropský či vlk obecný. V posledních letech se však do přírody některá z těchto zvířat pomalu vrací. Tuto dobrou zprávu ovšem někteří vnímají tak, že je potřeba proti tomu bojovat. Typická je v tomto ohledu snaha o eliminaci vlčích smeček, které se v Česku pomalu vytvářejí.

Zatímco až dosud šlo hlavně o rétorická cvičení a brojení proti vlkům v médiích, nyní došlo k první konkrétní bezprecedentní akci. Královéhradecký krajský úřad vydal výjimku na lov problémových jedinců vlka obecného. Jde o první takové rozhodnutí v Česku a týká se 17 honiteb na Trutnovsku. Přestože nejde o bezprostřední povolení k odstřelu (o tom rozhodne až takzvaný pohotovostní štáb), jde o prolomení pomyslné červené linie. Obávám se, že podobná rozhodnutí budou brzy následovat. Proto se proti tomu musíme postavit hned na začátku. Ostatně ono aktuální rozhodnutí prozatím nenabylo právní moci, takže lze podávat námitky.

Doporučujeme: Motorkáři našli v lese utýranou vlčici, trpěla několik týdnů

Trvám na tom, že odstřel zdravého zvířete je čiré barbarství. O to větší, že v případě vlka jde o chráněnou šelmu, kterou člověk z naší krajiny už jednou zcela vymazal. Vlk obecný je v současnosti u nás chráněn jako kriticky ohrožený druh, jeho zabití je tak trestným činem. Vztahuje se na něj také takzvaná Bernská úmluva, tedy Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť, podle níž je vlk přísně chráněným živočichem.

Vlci jsou pro člověka prospěšní

Strach z vlka je naprosto nesmyslný a uměle zvyšovaný nejrůznějšími bajkami a pohádkami – v čele s tou O Červené Karkulce. Na rozdíl od toho smyšleného příběhu však člověku riziko od vlka prakticky nehrozí. Jde o nesmírně plachou šelmu, která se lidem zdaleka vyhne. Jedinou výjimkou by byl jedinec nakažený vzteklinou, což je u nás takřka vyloučené. Na našem území se žádný případ vztekliny neobjevil už od roku 2002. Ve skutečnosti nehrozí riziko ani jinde. V celé Evropě není od roku 1974 prokázán žádný případ, kdy by zdravý a volně žijící vlk zabil člověka. Na základě těchto fakt lze říct, že zdravý vlk je pro člověka neškodný.

Vlci naopak byli a jsou pro člověka prospěšní. Jako výborní lovci pomáhají regulovat divoce žijící kopytníky a snižovat jejich přemnožení. Výrazně také zlepšují zdravotní stav zvěře, protože selektivně loví hlavně staré a nemocné kusy, čímž zlepšují i její věkovou strukturu. Člověk by si měl proto jejich návratu vážit, ne proti němu bojovat.

Doporučujeme: Osel přepere hyenu i vlka. Podívejte se, proč ho farmáři „najímají“ na hlídání ovcí

Královéhradecký krajský úřad argumentuje údajnou ztrátou plachosti některých vlků. Na jaře se měli někteří z nich údajně přiblížit k člověku na 30 až 40 metrů. Pravděpodobně šlo o mladší jedince, kteří jsou přirozeně zvědaví. Podobné chování je u vlků, kteří žijí v blízkosti lidských sídel, obvyklé. Zkušenosti s tím mají například ve Španělsku, kde s vlky v blízkosti žijí odnepaměti a pravidelně se s nimi potkávají. Přesto tam poslední nevyprovokovaný vlčí útok evidují naposledy v roce 1975.

Že jsou obavy z údajné ztráty vlčí plachosti zbytečné, dokázali už před časem švýcarští přírodovědci, a to v rozsáhlé studii o chování vlků v krajině ovládané člověkem. Podle ní jde o přirozený vývoj, který není pro člověka nijak nebezpečný. Proto je současné rozhodnutí povolit odstřel absolutně neadekvátní. Obávám se, že jde pouze o ústupek myslivecké lobby, která chce rozšířit okruh svých trofejí. Žádný racionální důvod k takovému rozhodnutí nevidím.

Zabíjet jakékoliv volně žijící zvíře, natož přísně chráněné, je možné pouze v sebeobraně v případě bezprostředního ohrožení života. Zcela jistě takovým ohrožením není to, že se zvědavé zvíře člověku přiblíží na několik desítek metrů, načež samo v poklidu zmizí. I v případě, že se objeví opravdu agresivní a pro člověka nebezpečný vlčí jedinec (takový se ale v Evropě prokazatelně neobjevil už několik desítek let), lze to řešit jinak a humánněji. Ideální je jeho odchyt a převoz do některé z vlčích rezervací. Odstřel je v takovém případě neospravedlnitelný a považoval bych ho za barbarství a zbytečné vraždění.

Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: Unsplash

RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.

V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.