Sýčky čeká bolestivá smrt. Resort zemědělství znovu povolil nasypat do polí jed

Nejčernější obavy ochranářů se naplnily: v polích budou opět v bolestech umírat sýčci. Zemědělci totiž dostali povolení sypat do polí jed. Rozhodli o tom úředníci z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu spolu s ministerstvem zemědělství (více zde). Kvůli likvidaci hrabošů dali zelenou jedu Stutoxu II.

Podle ornitologů to ale znamená jediné: smrt pro stovky nevinných ptáků. Navíc takových, kteří jsou na seznamu ohrožených druhů. „Rozhodnutí je výsměchem nedávno schválenému záchrannému programu pro kriticky ohroženého sýčka,“ komentovali na svém webu zástupci České společnosti ornitologické.

Přiotrávení a dezorientovaní hraboši totiž budou podle expertů pro sýčky snadnou a lákavou kořistí. Pokud je ale spolknou, zemřou. „Největší nebezpečí hrozí sýčkům, kteří žijí na pomezí středních a severních Čech a kterým se letos paradoxně po dlouhé době podařilo vyvést mláďata. A to právě díky nadměrnému množství hrabošů,“ řekl ředitel ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek.

V oblasti se podle něj narodilo 95 mláďat. Na celém českém území už zbývá jen posledních 100 až 130 párů sýčků.

Když spolu úřady nemluví

Ještě koncem srpna přitom vypadala situace úplně jinak: ministerstvo životního prostředí spustilo kvůli ohroženým sýčkům záchranný program, který měl vadnoucí populaci sov podpořit. „Nyní, o dva týdny později, ale ministerstvo zemědělství klidně povolí sypat do polí jed, který sýčky ohrozí. Rezorty spolu evidentně nejednaly. Není ani nastavený způsob, jak sýčky ochránit,“ komentuje nesmyslné rozhodnutí úředníků Zdeněk Vermouzek. A dodává, že v takové situaci je zcela zbytečné stavět pro sýčky na polích berličky a budky. „Stát se zkrátka není schopen domluvit sám se sebou,“ uzavírá hořce svůj komentář ornitolog.

Podle zoologů je navíc likvidace hlodavců Stutoxem II naprosto zcestná. Opatření se podle nich naprosto míjí účinkem. Hraboši se totiž velmi rychle zmátoří a jejich populace obnoví. Naopak dravcům, kteří se hrabošem živí a kteří by pomohli snížit jeho stavy přirozenou cestou, to bude trvat dlouhá léta. „Jinak řečeno: jed je sice jednoduché řešení, ale jen krátkodobé. Nakonec přinese víc škody než užitku. Zakonzervuje se navíc nedobrý způsob dnešního hospodaření,“ doplňuje ornitolog Václav Zámečník.

Místo sypání jedu do půdy by se podle něj měli zemědělci zaměřit spíš na obnovu normální pestré krajiny. V té by kromě rovných plání s obilím a řepkou neměly chybět křoviny a remízky. Právě v takových porostech totiž mohou najít útočiště predátoři, kteří se na hraboše zaměřují.

Stačilo by orat a vysadit pár stromů

Podobně to vidí i Český svaz ochránců přírody. Ten zemědělcům doporučil bojovat proti přemnoženým škůdcům především orbou. „Kromě toho, že pluhem efektivně zničí hnízda i zásobárny hrabošů, podpoří také tolik potřebné zlepšení vodního režimu v půdě,“ připomenul Petr Stýblo z tohoto svazu.

Zemědělci, kteří tyto metody skutečně vyzkoušeli, jeho slova potvrzují. „My jsme sice zaznamenali zvýšený výskyt hraboše, zásadní škody na úrodě ale díky zmíněným opatřením nemáme,“ řekl na jaře tohoto roku například zemědělec Martin Hutař. Stačí k tomu podle něj málo: místo chemie pravidelně hluboce orat a podpořit dravce právě berličkami. „Zároveň pěstujeme i meziplodiny. Hlodavci pak mají z čeho vybírat a neškodí tolik na hlavních plodinách,“ dodává Hutař.

Podle biologa a ředitele táborské zoo Evžena Korce by se ale mělo s jedem nakládat obezřetně i z jiného důvodu: otrávené návnady ohrožují nejenom volně žijící zvířata, ale i psy na procházkách a kočky. „Nebezpečné mohou být také pro malé děti. Ty totiž rády zkoumají všechno neznámé, a to ochutnáváním,“ řekl. Řada zemí už proto podle něj plošné použití brutálních jedů ve volné přírodě zakázala. „Bylo by dobré, kdyby se k těmto vyspělým státům konečně přidala i Česká republika,“ podotkl Evžen Korec.

Autor: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay