Týraných zvířat jsou stovky: každých osm hodin lidé nahlásí jeden případ
Policie řeší stovky případů týrání zvířat. Třeba jen loni jim lidé nahlásili 1113 takových kauz. To je každých osm hodin jednu.
Viděl jsem už hodně týraných zvířat, ale tohle mě šokovalo, přiznal zaměstnanec děčínského útulku Jaroslav Kácha.
Psího křížence Ronnyho mu totiž přivezli doslova v posledním tažení: jednu čelist měl zlomenou, druhou rozdrcenou. Pes přišel o oko i zuby, ucho veterináři zachránili jen se štěstím. Tělo měl poseté četnými podlitinami. Přežil jen díky okamžitému zásahu městského strážníka.
Známý případ týraného psa Ronnyho není ojedinělý. Podle policejních statistik se v Česku každoročně odehrají stovky dalších. Třeba v roce 2019 kriminalisté řešili 1274 trestných činů, které se týkaly týrání zvířat. Loni to bylo 1113 případů. Lidé tedy policii nahlásili každých osm hodin jednu takovou kauzu.
Doporučujeme: Kdo týrá zvíře, ublíží i dítěti. Každé podezření na týrání proto hlaste
„A to se celá řada případů do statistik vůbec nedostane, protože je lidé policii neoznámí. Místo toho je zveřejní na sociálních sítích nebo v médiích. Než se tedy kriminalisté k pachateli dostanou, důkazní materiály jsou pryč. Pachatel je pochopitelně uklidí,“ krčí rameny advokát Robert Plicka, který se na tyto případy specializuje.
Nabádá proto všechny svědky podobných činů, aby se zveřejněním počkali a týrání nejprve nahlásili policii. Upozornit na něj mohou také organizaci Hlas zvířat, kterou kvůli takovým kauzám spoluzakládal. „My díky tomu shromáždíme důkazní materiál a případ posuneme k vyřešení,“ dodává Robert Plicka.
Přísnější tresty
Soudy už totiž začínají pachatele takových skutků konečně posílat nekompromisně do vězení. „První vlaštovkou je případ fenky Molly, kterou se její majitel pokusil nejprve otrávit alkoholem, pak jí chtěl několika ranami mačetou useknout hlavu a nakonec ji odtáhl na pole, kde ji nechal na pospas svému osudu přikrytou trávou,“ popisuje Robert Plicka.
Tento tyran už podle něj dostal nepodmíněný trest, to znamená, že ho soud poslal za mříže. Kromě toho mu zakázal držet jakékoliv další zvíře, a to po dobu následujících šesti let. „Jednalo se přitom o prvopachatele, tedy dosud netrestanou osobu. Takový člověk by před zpřísněním trestního zákoníku pravděpodobně vyvázl s podmínkou. Dnes už to naštěstí neplatí a pachatel si svůj trest odsedí,“ říká advokát a autor novely trestního zákoníku, která přísnější tresty za týrání zvířat zavedla.
Doporučujeme: S propíchnutými čenichy museli tančit po žhavém uhlí. Medvědům teď pomáhají útulky
Týrání zvířat a přísnější tresty pro pachatele řeší i jiné země Evropy. Například ve Velké Británii nyní začíná rozsáhlá kampaň, která se snaží na tento problém upozornit. Současně chce vybrat peníze na záchranné týmy v první linii, které týraným zvířatům pomáhají.
„Naše krizová linka totiž zaznamenává obrovské množství telefonátů. Jen během posledních čtyř let nám lidé nahlásili 63 881 případů, při kterých se někdo snažil úmyslně ublížit psům. To je víc než jeden za hodinu,“ vysvětlila magazínu Veterinary Record Samantha Gainesová z Královské společnosti pro prevenci týrání zvířat (RSPCA). Týrání koček řešila organizace v 14 825 případech, což jsou asi čtyři denně.
Také v Británii jsou nejčastější útoky nožem či mačetou, ochránci zvířat ale zaznamenali i pokusy o utopení či uškrcení zvířete.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay