Vyrobí si paličky a začnou bubnovat. Podívejte se, jak papoušci skládají milostné písně

Vědci natočili bubnující kakadu. Jen oni a lidé prý umějí vytvářet rytmus.

Jakmile nastane doba námluv, zapojí veškerý svůj šarm: načechrají peří, procvičí si hlasivky a připraví hudební nástroj. Tedy paličky pro bubnování. Ty si předtím sami vyrobí. Bedlivě přitom dbají na to, aby byli ve všem originální. Řeč je o samečcích kakadu palmového z Yorského poloostrova na severovýchodě Austrálie. Podle vědců část z nich při námluvách používá jedinečné hudební performance.

Zjistili to při svém desetiletém výzkumu v národním parku Kutini-Payamu. Nejprve zaznamenali „hudební produkci“ těchto ptáků, později prozkoumali i jejich instrumenty. „Vyšlo najevo, že každý z papoušků sahá k trochu jinému materiálu. Každý také vyznává jiný hudební styl,“ popisuje profesor Robert Heinsohn z Australské národní univerzity. Na této své jedinečnosti si přitom kakadu podle něj nesmírně zakládají.

„Zatímco jeden si paličky k bubnování vyrábí z klacíků, další volí spíš lusky či skořápky. Ty si vytvaruje podle svých představ,“ uvádí vědec. Osobní preference prý provázejí i tvorbu samotné hudby. „Někteří papoušci mají rádi pomalý rytmus, dalším vyhovuje spíš rychlý a divoký styl,“ uvádí vědec.

Repertoár jednotlivých samců přitom může být velmi rozmanitý – rozhodně nezahrnuje jen jednu skladbu. Papoušek jich dokáže zahrát i několik. Biologové uvedli, že u osmnácti pozorovaných kakadu napočítali až 131 různých typů bubnování. „Všechny songy přitom byly promyšlené, nic se nedělo náhodně. Papoušek vždycky moc dobře věděl, kdy je zapotřebí přitvrdit rytmus, nebo naopak zvolnit,“ podotýká vědec.

Doporučujeme: Nepomůže ani cihla. Papoušci vedou s lidmi „válku“ o popelnice

Někteří samci k tomu přidávali i taneční doprovod – v rytmu se různě pohupovali, podupávali a otáčeli. Roztahovali také křídla, čechrali kštici a ukláněli se. Ozvláštnit to mohli i pár výkřiky. „Svým kreativním představením se snažili upoutat pozornost některé ze samic. Dávali si přitom velmi záležet, aby byli opravdu jedineční, protože přesně to potenciální partnerky hledají,“ dodává vědec.

Tím se podle něj tito papoušci blíží člověku. „Hudbu sice při námluvách používají i zpěvní ptáci a velryby, ani jeden z těchto druhů ale neudrží rytmus. Uvedená zvířata navíc nevytvářejí instrumentální hudbu včetně výroby a úpravy ozvučeného náčiní,“ vysvětluje Robert Heinsohn. Blízká lidem je podle něj i snaha o originalitu.

Kakadu palmový je podle biologů velmi věrný partner. Žije v monogamním svazku, který trvá i několik let. Se svou vyvolenou zakládá rodinu zhruba každé dva roky, snůška ale vždy čítá jen jedno vejce. To pár ukrývá v dutině stromů. Hnízdo i okolní teritorium samec bedlivě hlídá, nenechá do něj proniknout ani jiné samice.

Zdroje: server The Royal society a magazín Science. 

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: JJ Harrison / Wikimedia Commons / CC-3.0