Psi a kočky zatěžují planetu. Řešením by mohly být granule z hmyzu

V domácnostech lidí žije půl miliardy psů a koček. Na jejich krmení padne pětina světové spotřeby masa a ryb. Jen výroba granulí pro mazlíčky spolyká podle nové studie Edinburské univerzity 49 milionů hektarů zemědělské půdy – to je území dvakrát větší než Velká Británie. Změnit to má hmyz.

Sítě do oken? To nepotřebujeme. My tady problémy s hmyzem nemáme. Všechny mouchy spolehlivě vychytá Mína, ukazuje na svou černobílou kočku chovatelka Lucie.

Mína soustředěně kouká do stropu, pravidelně přitom seká ocasem. Upřeně sleduje velkou, černou masařku. „Tak pojď,“ utíná její trápení Lucie a zvedá kočku vysoko nad hlavu. Mína začíná šermovat tlapkami, do pár vteřin je moucha lapena. Pak už se jen ozve krátké mlasknutí.

Běžná kočka spořádá za život jen asi dva kilogramy hmyzu. Většinou jde o různé kobylky, můry či masařky, které si uloví při hře. Jenomže to se zřejmě brzy změní. Hmyz se stane běžnou součásti kočičího jídelníčku.

Doporučujeme: Užívá váš pes antibiotika? Pak se vyhněte BARFování. Psovi týden kupujte třeba konzervy

Usilují o to alespoň ekologové a veterináři. Důvod? Hmyz je podle nich zdravý, oproti dnešním krmivům z hovězího masa, ryb nebo kuřat také zanechává jen nepatrnou uhlíkovou stopu.

Pro srovnání: abychom získali deset kilo bílkoviny z larev, potřebujeme jen asi 45 čtverečních metrů pole a 54 tisíc litrů vody. Výroba stejného množství hovězího proteinu přitom pohltí 2100 metrů pole a přes milion litrů vody. Tedy násobně víc.

Ještě lépe to ukazuje nová studie Edinburské univerzity. Její vědci spočítali, že výroba krmiv pro mazlíčky spolyká 49 milionů hektarů zemědělské půdy. „To je území dvakrát větší než celá Velká Británie,“ uvádí univerzita v tiskové zprávě na svém webu. 

Průmysl zaměřený na krmivo pro mazlíčky tak vypustí každým rokem do ovzduší více skleníkových plynů než Mosambik a Filipíny dohromady. A to vědci do studie započítali jen krmivo suché, tedy granule. Navíc jen pro psy a kočky v USA a Evropě. Nic víc.

Krmivo budoucnosti

Hmyz také není potřeba hnojit. „Pěstuje se na zbytcích lidské stravy, jako jsou ovoce, zelenina nebo chleba. Samozřejmě musí platit, že tyto potraviny nevykazují napadení plísněmi nebo hnilobu,“ doplňuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Hmyzí farmy tak zároveň pomáhají šetřit jídlem.

„Hmyz se zkrátka jeví jako krmivo budoucnosti – a to nejenom pro lidi, ale i pro zvířata,“ potvrzuje Eva Straková z Ústavu výživy zvířat při Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Už dnes podle ní existují výrobci, kteří přidávají do granulí pro mazlíčky moučku z hmyzu. 

Jedlý brouk jim prý totiž poslouží daleko líp, než ten nejlepší steak. „Je významným zdrojem kvalitního proteinu i tuku toho má hmyzí moučka dokonce dvakrát víc než ta hovězí. Biomasa těl bezobratlých navíc skýtá poměrně velké množství minerálních látek,“ doplňuje.

Doporučujeme: Veterináři testovali pamlsky. Tři ze čtyř výrobků propadly

Některé druhy hmyzu jsou navíc bohaté na taurin tedy látku, kterou ke svému životu nutně potřebují právě kočky. Pokud se jim taurinu nedostává, mohou mít problémy se zrakem.

„Výrobci tradičních krmiv z masa proto přidávají do granulí či konzerv taurin syntetický. V moučných červech se ale tato aminokyselina vyskytuje zcela přirozeně, navíc ve velkém množství. To je pro kočky vynikající. Hmyzí krmivo je pro ně mnohem přijatelnější,“ přidává Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně, která se výzkumu brouků ve výživě věnuje od roku 2002.

Brouci ale nemíří jen do kočičích misek. Svou porci dostanou i psi. Také jim prý „žoužel“ náramně prospěje: třeba šťavnaté larvy mouchy černého vojáka jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které psi potřebují pro kvalitní srst a zdravou pokožku

Prozatím drahé

„Hmyzí bílkoviny jsou navíc pro psy stravitelnější než většina jiných proteinů používaných pro výrobu krmiv. Jsou proto vhodné i pro ty, kteří mají potravinovou alergii. Takových psů přitom přibývá,“ uvádějí shodně výrobci, kteří už nějaké hmyzí granule na trh uvedli.

To potvrdil i výzkum Univerzity Ludwiga Maximiliána v Mnichově. Vědci tam provedli studii na dvaceti psech, kteří trpěli atopickou dermatitidou tedy chronickým ekzémem z potravin. Dva týdny jim podávali jen hmyzí potravu. Výsledek: stav dvanácti psů se zlepšil, osm se úplně přestalo škrábat.

Na to, jak nejlíp vytěžit hmyz, se proto zaměřuje stále více firem. „Bílkovinné extrakty z moučných červů, které se přidávají do krmiv pro psy a kočky, vyrábějí třeba ve Francii. Červy do tohoto podniku částečně pocházejí z Česka,“ prozradila Marie Borkovcová.

Jediné, co prozatím brzdí rozmach hmyzího krmiva, je jeho cena. Oproti ostatním výrobkům je totiž stále vysoká. Dvanáctikilové balení vyjde na zhruba 1700 korun. Podle výrobců ale bude cena postupně klesat, nyní se do ní stále promítají náklady na vybudování farem, které vznikly teprve nedávno.

Doporučujeme: Mazlíci dohánějí své chovatele: cukrovku má až desetina psů a dvě procenta koček

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik