Je to dokonalá kopie. I hračky si vybírá stejné jako jeho předchůdce, říká o klonu svého psa biolog
Stejně vypadá a stejně se i chová. První naklonovaný pes ve střední Evropě Aristocrat II Korec Corso zdědil po svém předchůdci nejenom vzhled, ale i vlastnosti. Říká to jeho majitel a zároveň šéf táborské zoo Evžen Korec, který si svého mimořádného psa nechal naklonovat loni v létě.
Dokonalá podoba ho zaskočila. „Věděl jsem sice, že klonováním vzniká naprosto identický jedinec, tohle jsem ale nečekal. Opravdu jsou k nerozeznání a netýká se to jen vzhledu,“ říká Korec. Pes podle něj zdědil po svém genetickém předchůdci i některé vlastnosti.
Z mnoha hraček si například zvolil přesně tu, kterou si oblíbil i jeho předobraz. „I k okusování si vybral stejnou židli,“ pokračuje Korec. Stejným způsobem podle něj reaguje i na různé situace. Chovatel tak získal naprosto přesného dvojníka – zachoval život svému oblíbenému psovi.
Současně si jako vědec otestoval limity moderní genetiky. „Klonování totiž sice vypadá jednoduše, ve skutečnosti je to ale velmi složitá procedura, která se ne vždy podaří,“ uvádí vystudovaný genetik Korec. Z kůže pejska se podle něj nejprve vypěstuje tkáňová kultura, se kterou se později manipuluje. „Místo jádra vajíčka zárodečné buňky se implantuje jádro buňky kůže jedince, který se klonuje. Vznikne tak identická kopie klonovaného zvířete,“ popisuje.
V tomto případě se podle něj tkáňová kultura vypěstovala ve Velké Británii, odkud později putovala do USA. Tam se pak uskutečnilo samotné klonování.
Vznikl tak Aristocrat II Korec Corso – první naklonovaný pes ve střední Evropě. „Zrodil se jako kopie naprosto výjimečného psa a šampiona mnoha mezinárodních soutěží,“ dodává chovatel.
Je to současně první výsledek vědeckého výzkumu, do kterého se Korec pustil se svým týmem v táborské zoo. Studuje v rámci něj geny, které ovlivňují délku zvířecího života. „Cílem je zjistit, čím je délka života ovlivněná na molekulárně-genetické úrovni,“ upřesňuje Korec.
Táborská zoo na tom podle něj spolupracuje s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd České republiky a už má výsledky. Jako první na světě objevila a popsala čtyři geny u psů plemene cane corso, které souvisí právě s dlouhověkostí.
Stejné geny objevila i u plemene kavalír King Charles španěl – i tady už proto začíná se šlechtěním první linie dlouhověkých psů. „A postupně chceme zkoumat i další plemena. Pokud se nám to totiž podaří, můžeme významně prodloužit střední dobu dožití psů,“ vysvětluje Korec
Klonování je relativně mladou vědeckou metodou. Jeho princip sice poprvé popsal už v roce 1938 německý embryolog a nositel Nobelovy ceny Hans Spemann, první reálný pokus ale pochází až z roku 1952. Pustili se do něj američtí vědci Robert Briggs a Thomas King – přenesli jádro buňky pulce do žabího vajíčka. Živý klonovaný pulec se ale nevyvíjel.
Zdařilý nebyl ani pokus z roku 1975, kdy se sice podařilo přenést jádro buňky do vajíčka králíka, vývoj nového embrya se ale zastavil předčasně.
Mediální hvězda Dolly
Za první úspěšně klonované zvíře se tak považuje ovce pojmenovaná Dolly, kterou v roce 1996 přivedli na svět skotští výzkumníci. Informovali o tom až v následujícím roce. Dolly se stala velkou mediální hvězdou. Zemřela v roce 2003 a její vycpané tělo je vystavené v Národním skotském muzeu.
Velkých úspěchů v klonování dosahují čínští vědci, kteří se pokouší „okopírovat“ primáty. Na začátku roku 2024 oznámili, že dospěli k historickému milníku – jejich naklonovaná opice ReTro se dožila dospělosti. To je obecně považováno za zdar. Při práci přitom použili unikátní metodu, při které se placenta klonovaného embrya nahradí placentou z embryí oplodněných in vitro, tedy mimo živý organizmus. „Díky tomu se vědcům podařilo omezit vývojové vady a snížit počet použitých embryí i náhradních matek,“ hodnotí postup Korec.
Kolika let se dožívají zvířata? Zkuste si náš kvíz:
Zdroj: ředitel táborské zoo Evžen Korec.
Text: Veronika Rodriguez a Filip Sušanka
Úvodní foto: Evžen Korec