Osmina českých psů prodělala klíšťovou encefalitidu. Ukázaly to testy na protilátky
Čeští vědci vyšetřili krev 453 tuzemských psů. Zjišťovali, kolik z nich někdy kouslo klíště nakažené encefalitidou. Výsledek: protilátky proti této nákaze našli u třinácti procent zvířat. Osmina psů se tedy někdy v životě encefalitidou nakazila.
Nemají křídla, nedokážou skákat a lezou pomalu. Přesto se jim potenciální hostitel neubrání. Stačí, aby se kolem klíšťat jen ochomýtnul, a už je má na kůži. Paraziti se k němu hbitě přisají. Pokud jsou nakažení encefalitidou, hostiteli tuto nemoc předají.
Čeští vědci nedávno zjišťovali, jak často se to děje. Vyšetřili krev 453 tuzemských psů a zjistili, že protilátky proti této nákaze má dokonce třináct procent z nich. Osmina psů se tedy někdy v životě encefalitidou nakazila.
To podle vědců jednoznačně ukazuje, jak moc je česká krajina klíšťaty zamořená. Jde podle nich také o varování, že by měli lidé své psy chránit. „Pokud u nich totiž encefalitida propukne, bývají následky fatální. Choroba mívá velmi vážný průběh a končívá smrtí,“ upozorňují v magazínu Virologie. Zvířata navíc umírají rychle – jen během tří až sedmi dnů.
Doporučujeme: Africké klíště ohromuje svými schopnostmi: bez jediného sousta dokáže přežít až osm let
„Žádné antivirotikum, které by psům dokázalo pomoci, totiž stále neexistuje. Veterináři mohou jen mírnit příznaky,“ dodávají vědci. Mezi nejčastější patří horečka, slabost, apatie a nechutenství. Pes může mít také bolavé klouby a zvláštní náklon hlavy. V pozdější fázi přichází ochrnutí.
Riziko hrozí osmiletým „vlčákům“
Badatelé se proto snažili popsat i to, pro které mazlíčky je nákaza nejnebezpečnější. A i tady našli odpověď. Výsledky krevních testů odhalily, že největší riziko hrozí starším psům. Průměrný věk infikovaných zvířat se totiž pohyboval kolem osmi let.
„Pokud jde o plemena, tak náchylnější bývají větší psi,“ pokračují ve výčtu rizik. Proč ale pijáky přitahují právě němečtí ovčáci, labradoři nebo ohaři, prý prozatím vysvětlit nedokážou. „Šance na propuknutí nákazy se samozřejmě násobí s jakýmikoliv dalšími zdravotními problémy,“ podotýkají. Choroba se podle nich rozvine zhruba u tří procent nakažených psů.
Doporučujeme: Ucpe psovi srdce i plíce. Zákeřný parazit už začal řádit i na Slovensku
K podobným závěrům dospěli i badatelé z jiných evropských zemí. I tam se prý s encefalitidou potýkají hlavně psi v pokročilém věku.
Promořenost zvířecí populace už ale všude stejná není. Zatímco v Česku se protilátky našly u třinácti procent psů, v sousedním Německu je má skoro třetina psů. V Norsku nese stopy po nákaze šestnáct procent mazlíčků a ve Španělsku je to asi pět procent. „Encefalitidou navíc bývají nakažení hlavně lovečtí psi. Vysvětlení je nasnadě: tato plemena se častěji pohybují v lese či v jiném terénu bohatém na klíšťata,“ všímají si Španělé.
Statický náboj jako výtah
Psi jsou pro klíšťata vítanou kořistí – paraziti se na jejich kožichu uchytí velmi snadno. Pomáhá jim v tom elektrostatické pole, které vzniká mezi zvířetem a okolní trávou, na níž pijáci obyčejně číhají. „Stačí potom, aby se pes kolem klíštěte ochomýtl, a statická elektřina vykoná svoje. Klíště zkrátka na hostitele přitáhne,“ popsali britští vědci v magazínu Current Biology. I z tohoto důvodu je podle nich pravděpodobnost, že se klíště na psa přisaje, až stokrát vyšší než u člověka.
Elektrostatické přitahování klíštěte obecného třením nabitou srstí na králičí tlapce.
Klíšťata navíc budou útočit stále častěji a z většího území. „Může za to oteplování klimatu,“ potvrzuje Lenka Hájková z Českého hydrometeorologického ústavu a dodává: „Zatímco ještě před deseti lety žila hlavně dole v nížinách, dnes se jejich výskyt posouvá i do vyšších nadmořských výšek.“ Vůbec nejčastěji obývají porosty křovin s bylinným patrem. „V takových místech se totiž udržuje vlhkost po celý den,“ vysvětluje odbornice.
Třeba v příštím týdnu hlásí biometeorologové středně velkou aktivitu klíšťat. Při takovém riziku by lidé měli použít repelent, a to pro sebe i pro psy. Neměli by ani sedat do hustých porostů a vstupovat do křovin. „Ráno a večer by se měli prohlédnout a případná klíšťata odstranit. Totéž by měli udělat i u svých mazlíčků,“ radí Český hydrometeorologický ústav i na svém webu. Středně velké riziko platí prakticky pro celé Česko:
Zdroje: magazín Virologie, Český hydrometeorologický ústav, magazín Current Biology, magazín Transboundary and Emerging Diseases a platforma Science Direct.
Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pexels
Video: Sam England a kolektiv / Current Biology
