Vědci narazili na záhadné stvoření. Opičí hybrid podle nich vznikl z čirého zoufalství

Vědci objevili novou opici. „Záhadné stvoření“ podle nich vzniklo zkřížením dvou různých druhů z malajského Bornea. Narodilo se zřejmě z čirého zoufalství: opičí tlupy už totiž nemají kam jít, a tak křečovitě bojují o zbytky svého lesa a mísí se mezi sebou. Bez ohledu na to, do kterého rodu patří.

Nosánek má trochu protáhlý. To bude zřejmě dědictví po otci, kterým je mohutná opice kahau nosatý. Naopak tvář se jeví šedivá, což zase bude mít po mamince. Tou bude podle vědců samička hulmana stříbrného, což je středně velká opička s dlouhým a nechápavým ocasem. Stejně jako oba její rodiče sídlí u řeky Kinabatangan v malajském Borneu.

Záhadná opice, o které nyní vědci informovali, vzbudila obrovské pozdvižení. Kromě toho, že se jedná o nového křížence dvou různých druhů, totiž sama počala mládě. Na několika fotografiích, které vědci zveřejnili, ho drží láskyplně v náručí.

„Což je neskutečné. Většina hybridů je totiž sterilních a žádná mláďata počít nemohou,“ hodnotí zajímavý objev bioložka Nadine Ruppertová z veřejné univerzity v Malajsii. Vědci si proto nejdříve mysleli, že mladá samice miminko jenom hlídá. „Jenomže pak jsme si všimli oteklých bradavek. Ne, ta samice nehlídá cizí mládě. Má laktaci a potomstvo je její vlastní,“ doplnila badatelka.


Doporučujeme: Kříženců ledního medvěda a grizzlyho přibývá. Eskymáci jim říkají nanulak, vědci pizzly


Kahau nosatý. Foto: Charles J. Sharp / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

To je podle ní dobrá i špatná zpráva zároveň. „Na jednu stranu je fantastické, že jsme objevili nový druh opice, což už je dneska velmi vzácné,“ řekla Nadine Ruppertová a pokračovala: „Současně je ale tragické to, jak tento nový druh vznikl. Nejde totiž o nic jiného, než že se těmto opicím nedostává místa k životu. Samci mezi sebou musejí stále častěji svádět zoufalý a křečovitý boj o území. A to i mezidruhově. Lesy, ve kterých tyto opice doposud žily, se totiž rychle tenčí. Nahrazují je plantáže palem olejných.“

Drsné potyčky o území

Hulmani stříbrní i kahauové nosatí  žijí ve skupinách složených z dominantního samce, několika samic a mláďat. Samice mohou v dospělosti ve své tlupě zůstat, samci z ní ale odcházejí. Musejí si najít jiné území a založit svou vlastní rodinu. Druhým způsobem, jak mohou ve světě uspět, je převzít cizí skupinu, kde už původní vůdce ztratil svou sílu. „V lesích u řeky Kinabatangan se proto neustále odehrávají potyčky,“ popisuje vědkyně.

V posledních letech jsou přitom tyto boje stále intenzivnější. Lesů, ve kterých opice žijí, totiž obrovským tempem ubývá. Spolu se stromy mizí i teritoria, o která by se mohli samci ucházet. „Opičí tlupy se proto stále častěji mísí, přičemž nadvládu nad nimi často přebírají – bez ohledu na původní složení – větší a silnější samci kahau nosatého,“ uvádí Nadine Ruppertová.


Doporučujeme: Zebry mění pruhy na puntíky. Je to nebezpečné, varují biologové


Hulman stříbrný. Foto: Bernard Dupont / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0

Vyplývá to alespoň z pozorování různých fotografů, kteří život opic v lesích malajského Bornea dokumentují. Smíšené skupiny podle nich vychovávají křížence stále častěji. „Samci kahau nosatých se páří se samicemi hulmana stříbrného a samice obou druhů pak o tato mláďata ve společné tlupě pečují,“ popisuje bioložka.

Právě o práci fotografů svůj objev hybrida opírá. Koronavirová omezení totiž vědcům zabránila, aby prozkoumali les sami. Badatelé proto shromáždili a analyzovali fotografie, které se začaly objevovat na sociálních sítích v roce 2017. Další snímky jim různí fotografové sami poslali. „Poskytli nám tím cenný materiál, díky kterému jsme mohli spoustu věcí odhalit a popsat,“ uvedla Nadine Ruppertová. Závěry pak zveřejnila v odborném magazínu International Journal of Primatology.

Život u vody v lese

Hulman stříbrný je  středně velká opice s dlouhým nechápavým ocasem a protistojnými palci. Patří do čeledi kočkodanovitých. Obývá téměř celé Borneo a Sumatru, stejně tak jihozápad Malajského poloostrova a Natunské ostrovy. Žije hlavně v mangrovech a lesích blízko vody, od které se příliš nevzdaluje. Živí se výhradně listím, případně ovocem a semeny.

Kahau nosatý je vzrostlý úzkonosý primát, rovněž z čeledi kočkodanovitých. Žije výhradně v jihovýchodní Asii na ostrově Borneo, kde obývá nížinaté deštné pralesy na březích řek a jezer. Samci bývají výrazně větší než samice. Tím se vysvětluje, že mu drobnější samice jiného druhu nevadí.


Zdroj: magazín International Journal of Primatology.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Bob Shaw / Science University of Malaysia