Ohňostroje zabíjí zvířata a jsou vysoce karcinogenní. Vzdejme se jich, vyzývá biolog

Zabité či zmrzačené labutě, kachny a jiní vodní ptáci. K tomu otrávené ryby a zatoulaní domácí mazlíčci. Takové následky má každým rokem bujará oslava Silvestra. Už mnoho let volám po tom, aby se tato přežilá „zábava“ zrušila, píše ve svém komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

První minuty nového roku jsou zároveň posledními okamžiky života mnoha divoce žijících zvířat. Nezměrnou bolest prožívají i domácí mazlíčci za zdmi bytů a domů. Otravujeme i sami sebe. To jsou důsledky nesmyslného zvyku, podle kterého lidé bujaře oslavují přelom roku kanonádou – jako někde na bojišti. Už mnoho let volám po tom, aby se tato přežilá „zábava“ zrušila.

Letošní rok je prvním, kdy jsme se k tomu alespoň trochu přiblížili. Od prvního prosince platí novela zákona, která výrazným způsobem rozšířila místa, kde se ohňostroje a jiná pyrotechnika odpalovat nesmí. Týká se to i Silvestra a Nového roku. Města i jednotlivci musí dodržet klid, a to v okruhu 250 metrů od vybraných budov. Patří mezi ně třeba nemocnice, domovy důchodců, zvířecí útulky, zoologické zahrady, farmy či jezdecké kluby. Za porušení hrozí citelné pokuty. Pro fyzickou osobu až sto tisíc, pro právnickou pak až jeden milion korun.

Některá města se kvůli vyhlášce rozhodla novoroční ohňostroje zrušit. Jde například o Náchod či Poděbrady. Přidala se tak k radnicím, které městské ohňostroje přestaly pořádat už dříve a nahradily je například různými videomapingy či dronovými show. Bohužel stále se najdou méně uvědomělá vedení měst, která na této zbytečné a předražené aktivitě trvají.

Příkladem je Roudnice nad Labem. Ta svůj novoroční ohňostroj pouze přesunula z náměstí mimo zakázanou zónu na nábřeží řeky Labe. Tam přitom ohňostrojová chemie způsobí přírodě ještě mnohem větší škody, než kdyby zůstala tam, kde byla. Barevné jedy z ohňostrojů totiž vždy zamoří široké daleké okolí. 

Trvání na tomto podivném zvyku je zvláštní i z jiného důvodu: pár minut barevného „veselí“ stojí obecní kasy obrovské peníze. Ty by přitom mohly radnice využít na mnohem prospěšnější věci.

Zbytečné tisíce korun za pyrotechniku vyhodí i mnozí jednotlivci. Často i ti, kteří si jindy po zbytek roku stěžují, jak mají hluboko do kapsy. Když už u nich nefunguje soucit s přírodou a okolím, mohly by snad zafungovat ekonomické argumenty. I když obávám se, že ani ty příliš nezaberou.

Přestože nejsem zastáncem státních regulací, v tomto případě bych udělal výjimku. Novoroční pyrotechniku bych jednoduše zakázal. Nejde „jen“ o ochranu přírody, ale také o vlastního zdraví.

Podle studie vědců z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se kvůli zábavní pyrotechnice dostane v Česku každý rok do ovzduší 12,5 tuny hořčíku, 10,5 tuny baria, tuna stroncia, 0,8 tuny titanu, 1,2 tuny rubidia a půl tuny mědi. Koncentrace těchto vysoce škodlivých a karcinogenních látek se na přelomu roku velice výrazně zvyšuje, v některých případech jde o stonásobky běžného stavu. V přírodě i živých organizmech navíc zůstávají dlouhou dobu. Ohňostroje a pyrotechnika tak škodí mnohem déle, než jen po dobu odpalování.

Za zákaz ohňostrojů i „zábavní“ pyrotechniky už proto apelovali i vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky. Toxický koktejl, který při odpalování uniká do vzduchu, se podle nich dostává do plic všem, kdo ohňostrojům přihlíží. Může dokonce až rozleptat tkáň.

Některé nebezpečné látky se pak v těle ukládají a škodí dlouhodobě. Pokud k tomu připočítáme i množství brutálních úrazů – včetně traumatických amputací způsobených neodborným odpalováním pyrotechniky -, dostaneme pádný argument k zákazu tohoto nebezpečného počínání.

A to jsme se ještě ani nedostali k těm, kteří se bránit nemohou, přestože patří k dělobuchy a petardami nejvíce ohroženým – zvířatům. Přesné statistiky, kolik zvířat a ptáků v Česku kvůli hlučné novoroční tradici uhyne, neexistují. Jsou jich ale spousty.

Některé případy jsou přitom známější a připomínají se i po letech. Například na Nový rok 2013 spadly tři zraněné labutě přímo mezi diváky sledující novoroční ohňostroj. Jedna labuť zemřela na místě, druhá podlehla těžkým zraněním v záchranné stanici v Jinonicích. Třetí se tam ani nedostala, protože zraněnou ji jeden policista hodil do vody, kde poté pravděpodobně uhynula.

Případ byl o to varovnější, že se ohňostroj odpaloval přímo ze Střeleckého ostrova z bezprostřední blízkosti nočního nocoviště stovek nočních ptáků. Kvůli stresu z ohňostrojů uhynula také samice kalouse ušatého v táborské zoologické zahradě a podobné případy evidují i v dalších zoo.

Hlučný příchod nového roku prokazatelně škodí i domácím mazlíčkům. Podle statistik má psa každý třetí Čech. A kdo ho nemá, tak jistě někoho takového zná. Takže každý moc dobře ví, co novoroční ohňostroje pravidelně dělají s domácím mazlíčky, kteří mají mnohem citlivější sluch než lidé.

Řada lidí je musí dlouho dopředu na zvýšený hluk připravit a nadopovat je nejrůznějšími sedativy. Přesto jsou sociální sítě po Silvestru plné zpráv majitelů, kteří prosí o pomoc – pátrají po svých zatoulaných psech, kteří před hlukem utekli hodně daleko.

Přitom oslavit konec starého a příchod nového roku lze i bez petard, dělobuchů a rachejtlí. Zvládli jsme to v nedávné minulosti a zvládneme to v pohodě i nyní. Začít může každý sám. Pomůžete přírodě i vlastnímu zdraví. A navíc ušetříte nemalé peníze, což také není k zahození.

Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: iStock

RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.

V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.