Ochránci zvířat bijí na poplach: návrh zákona sníží dohled nad pokusnými zvířaty

Jejich obavy vzbudila novela veterinárního zákona, podle které už nebudou muset mít laboratorní psi čipy.

Všichni psi musejí mít pod kůží čip, jinak majiteli hrozí až padesátitisícová pokuta. Povinnost, kterou před dvěma lety zavedla novela veterinárního zákona, měla zamezit hlavně nelegálnímu obchodu se zvířaty. Ve špinavém byznysu se psy a kočkami z množíren se totiž točí miliardy korun.

Jenomže teď vedení rezortu nařízení zmírňuje. Z povinnosti čipovat psy navrhuje vyjmout laboratorní zvířata. „Tato povinnost se nebude vztahovat na chovatele, dodavatele nebo uživatele pokusných zvířat,“ píše se přímo ve znění, které nyní projednávají poslanci.

To je ale podle ochránců zvířat problém. V posledních letech se totiž objevilo několik skandálů, které nakládání s pokusnými zvířaty provázely. Dohled nad laboratořemi by se tedy podle nich měl zpřísnit, nikoliv rozvolňovat.

Doporučujeme: Další průšvih španělské laboratoře. Kromě týrání zvířat také falšovala výsledky

Například loni se v médiích řešil případ madridské laboratoře Vivotecnia. Pozdvižení vyvolalo video, které za zdmi zařízení pořídil někdejší zaměstnanec a které pak zveřejnila organizace  Cruelty Free International.

Zaměstnanci se na něm ke zvířatům chovají nevybíravě a krutě: s krysami točí ve vzduchu, králíkům propichují oči bez anestezie a psa nechají viset hlavou dolů ze stropu. U soudu, který začal loni na podzim, navíc vyšlo najevo, že se v laboratoři údajně manipulovalo s výsledky testů. „Když pes testovaný na toxickou látku zemřel, nahradil se jiným. Tato skutečnost se ale neobjevila v záznamech,“ vypověděla podle listu El País bývalá zaměstnankyně.

„To by se nestalo, pokud by mělo zvíře pod kůží čip,“ namítá předsedkyně organizace Svoboda zvířat Barbora Bartušková Večlová.

Doporučujeme: Skončí utrpení pokusných zvířat? Česká firma vyvinula mebrány, co nahradí živé tvory

Podle právníka Tomáše Heide-Hermanna, který pomáhá dostat pokusné psy z laboratoře do adopce, se navíc v Česku s laboratorními psy čile obchoduje.

„V České republice se v minulých letech začaly objevovat nabídky prodeje štěňat plemene beagle z laboratorního chovu s nejasným původem, avšak prodávaná jako čistokrevná,“ píše v textu petice, pod kterou je podepsaný a která požaduje konec zabíjení psů kvůli výrobě jednoho z veterinárních prostředků.

Psi byli podle něj nabízení jako čistokrevní, štěňata se ale nacházela ve špatném zdravotním stavu. „Psi byli velmi bojácní a vykazovali známky špatného zacházení. Prodej probíhal na veřejných místech a nesl všechny známky prodeje z takzvaných množíren,“ dodává Tomáš Heide-Hermann.

Doporučujeme: Krvavý byznys s makaky: tisíce opic končí v odpadkových koších. Proti je i část vědců

V minulosti navíc Státní veterinární správa přiznala, že jeden z českých subjektů dělal nepovolené pokusy na opuštěných a toulavých zvířatech.

„Subjekt prováděl pokusy nad rámec svého oprávnění. Dělal navíc neschválené pokusy. Zvířatům nezabezpečil vhodné prostory. K pokusům také používal toulavá a opuštěná zvířata,“ popsal před třemi lety Deníku mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Veterináři proto podali na daný subjekt podnět ke správnímu řízení. To měl vést příslušný obecní úřad.

„Výjimka z povinnosti očipovat psy, kteří jsou používáni jako pokusná zvířata, je proto zcela nesmyslná. Právě takoví psi by měli být vždy čipováni,“ kritizuje návrh zákona ředitel táborské zoo a majitel chovatelské stanice psů Cane Corso Evžen Korec.

Doporučujeme: Pokusy na zvířatech se budou dělat dál, rozhodli Švýcaři v referendu

Vedení rezortu zemědělství namítá, že se jeho návrhem nic nemění. Na značení psů už totiž pamatuje jiná norma – zákon na ochranu zvířat proti týrání. „Ten říká, že jsou chovatelé, dodavatelé a uživatelé pokusných zvířat povinni všechny psy nejpozději při odstavení od matky co nejméně bolestivým způsobem trvale označit individuálním identifikačním prostředkem,“ napsal Zvířecím zprávám mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Stejně reagoval i mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Jenomže podle kritiků je znění tohoto zákona vágní a nedostatečné. „Laboratoř si totiž může vybrat, jakou metodu značení si zvolí: nemusí použít čip, ale třeba tetování nebo štítek do ucha,“ upozorňuje Barbora Bartušková Večlová a dodává: „Tetování je přitom bolestivé a může se zanítit. Postupem času navíc značka zarůstá, takže je prakticky k nepoužití.“

Zamlžení systému

Zákon navíc podle ní umožňuje zvíře neoznačit vůbec. „Laboratoř pak jen musí zdůvodnit, proč zvolila právě tento postup. Vysvětlení podává na požádání příslušného orgánu ochrany zvířat,“ zdůraznila.

Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) proto návrh přináší jen zneprůhlednění a zamlžení současného systému. „Prostředí, ve kterém jsou v Česku využívána zvířata na pokusy, se stane ještě víc nekontrolovatelné. Absolutně s tím nesouhlasím,“ řekl a dodal: „Měli bychom přesně vědět, kolik zvířat laboratoře využívají a jak tito tvorové končí.“

Doporučujeme: Vznikne jednotný registr psů. Budou ho mít na starosti veterináři, navrhuje vláda

Poslanci zemědělského výboru Sněmovny naopak na návrhu nic špatného nevidí. „Z mého pohledu byla původně výjimka také neakcepovatelná, a to i kvůli chybějícímu objasnění záměru v důvodové zprávě,“ napsala například poslankyně za STAN Jana Krutáková. Nakonec ji prý ale ministerstvo ujistilo, že se výjimka týká jen vybraných pracovišť. „Pokusná zvířata mají svůj vlastní registr, který je v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání,“ doplnila.

Podle Michala Kučery z TOP 09 je zase čipování pokusných zvířat zbytečné, protože neopouštějí laboratoř. „Pokusného psa je navíc nutné rychle identifikovat. Kontrola čtečkou před každým pokusem by tedy byla nepraktická,“ uvedl.

Petr Bendl s ODS jen podotkl, že navrhovatelem je vedení rezortu, nikoliv poslanci. „Vysvětlení by tedy mělo poskytnout ministerstvo. Já sám nevím,“ řekl.

Podobně reagoval i Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL: „Pro vysvětlení navrženého znění je třeba se obrátit na navrhovatele. Osobně si nejdříve potřebuji vyjasnit robustnost registru psů a kdo do něj bude mít přístup.“

Čtvrt milionu zvířat ročně

Podle oficiálních statistik ministerstva zemědělství se u nás k pokusům každoročně použije zhruba čtvrt milionu zvířat. Konkrétně loni to bylo 251 938 kusů. Většinou jde o myši a ryby, k testům se ale používají i větší savci jako třeba koně, kočky, skot nebo právě psi. Těch bylo loni 377. Desetina zvířat testy nepřežije. 

Na celém kontinentu se podle dat Evropské komise dějí pokusy na 10,6 milionech zvířat ročně. Je mezi nimi přes 25 tisíc psů, 88 tisíc prasat a 11 tisíc primátů. Až 92 procent léků, které úspěšně projdou při pokusech na zvířatech, se ale nakonec neosvědčí. Do praxe se nikdy nedostanou, uvádí magazínem Live Science.

Svoboda zvířat proto bojuje za úplné zrušení, nebo alespoň omezení pokusů na zvířatech. Přidala se k celoevropské iniciativě Za pokusy bez zvířat, v rámci níž se po celé Evropě sbírají podpisy. Občanská iniciativa také vyzývá evropskou komisi ke změně legislativy. „V celé EU už se shromáždilo téměř 600 tisíc podpisů, v Česku se prozatím podařilo získat 84 tisíc podpisů. Na počet obyvatel je to nejvíce z celé Evropy. Máme radost z toho, že se Češi staví za zvířata a jsou vzorem i pro další země v Evropě,“ říká Barbora Bartušková Večlová ze Svobody zvířat. Podepsat tuto snahu lze online až do konce srpna.

Zdroje: PSP ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, organizace  Cruelty Free International, list The Guardian, list El País, Petice za ukončení usmrcování psů za účelem výroby veterinárního léčivého přípravku Polyglob, server Deník, eAGRI, zpráva Evropské komise, magazín Live Science, Svoboda zvířat.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Freepik