Miloval ho celý svět, skončil na talíři. Zastavme čínskou praxi pojídání psů, vyzývá biolog

Doprovázel svého páníčka po cestách celou Čínou, věrně ho následoval do pouští i zasněžených hor. Jejich společné cesty na sociálních sítích sledoval jeden a půl milionu lidí. Toto šťastné soužití však narušila nechutná a nepochopitelná praxe, která je v Číně stále běžná, píše v komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Influencer Guo tentokrát vyrazil na cestu do Gruzie sám, svou slavnou border kolii pojmenovanou Chutou proto nechal na farmě svých rodičů. Jak se ukázalo vzápětí, byla to osudová chyba. Místo klidu a odpočinku tam na psa čekala krutá a zcela zbytečná smrt.

Jeho odpočinek na poli násilně přerušila dvojice mužů na elektrickém skútru, kteří psa bleskurychle vzali a zmizeli jako pára nad hrncem. Krádež zaznamenala bezpečnostní kamera, ale celá akce proběhla tak rychle, že nikdo nestačil včas reagovat.

Majitel psa okamžitě přerušil cestu po Gruzii a vrátil se domů, aby svého věrného čtyřnohého přítele našel. Záznamy z kamery mu pomohly nalézt jednoho ze zlodějů, ale ani nabízená odměna ve výši deset tisíc jüanů (zhruba 31 tisíc korun) nevedla ke šťastnému konci. Na záchranu Chutou už bylo příliš pozdě.

Zloději totiž psa obratem prodali do restaurace specializující se na jídla ze psů za pouhých 180 jüanů (necelých šest stovek korun), která ho ještě ten den zabila, naporcovala a připravila z něj jídlo, které naservírovala hostům. Zdrcenému majiteli psa nezbyl ani chlup, zbylou srst totiž zaměstnanci restaurace vyhodili do popelnice na odpadky.

Jen pár set jüanů 

Tento medializovaný příklad nyní jasně ukazuje na zrůdnost pojídání psů, které je v Číně stále běžné. Kromě farem, kde chovají psy odsouzené stát se jídlem na talíři v katastrofálních podmínkách naplňující všechny znaky týrání, po celé Číně stále bují krádeže psů.

Zloději, pokud je vůbec chytí, se vymlouvají na to, že psa považovali za toulavého. Bohužel tomu napomáhá i čínská legislativa, podle které často nejde ani o krádež. Tou by to mohlo být pouze v případě, že hodnota odcizeného majetku přesahuje dva tisíce jüanů (6200 korun), přičemž hodnotu psů čínské úřady vyčíslují maximálně v řádu stovek jüanů. Citovou újmu vůbec neřeší.

Tato krutá a bezcitná praxe musí jednou pro vždy skončit. Psi jsou věrnými společníky a doprovází člověka už mnoho staletí. Možná si řeknete, proč řešit osud psů někde daleko v Číně? Že stejně nic nezměníme. Není to pravda. Právě celosvětový tlak totiž vede k tomu, že Čína vztah ke psům pomalu přehodnocuje. Sice stále neexistuje celostátní zákaz konzumace psího masa, přesto se od něj alespoň někde ustupuje.

Už v roce 2020 byli psi vyřazeni z národního katalogu hospodářských zvířat a některá města jako například Šen-čen či Ču-chaj konzumaci psů a koček dokonce rovnou zakázala. Doufám proto, že také další čínská města budou tento příklad následovat co nejdříve a vysloví této kruté a bezcitné praxi jasné ne.

Psi se kradou i v Česku

V této souvislosti musím bohužel zmínit jednu věc z našich končin, se kterou se jako předseda Cane Corso klubu ČR setkávám. Psi se totiž stále častěji kradou i u nás. Sice ne proto, aby byli zkonzumováni, ale za účelem dalšího prodeje. U některých žádaných plemen totiž poptávka výrazně převyšuje nabídku, což je pobídkou pro nejrůznější nekalé živly.

Někteří drzí zloději se neštítí ukrást psa přímo z oploceného pozemku, stačí chvíle nepozornosti páníčka. Nejenže tím v případě ušlechtilých psů s průkazem původu způsobí škodu v řádech vyšších desítek tisíc až statisíců korun, pro majitele jde navíc o člena rodiny. Citová újma je tak nevyčíslitelná.

Bojovat proti těmto zločincům, kteří se neštítí opravdu ničeho, můžeme my všichni. Majitelé musí své mazlíčky lépe hlídat, zájemci o psa by pak měli pečlivě prověřovat prodejce a nejlépe si mazlíčky kupovat jen od zavedených chovatelských stanic. Jen tak předejdete tomu, že si koupíte kradeného psa nebo nemocné zvíře z nelegální množírny.

Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto je ilustrační. Zdroj: Pexels

RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.

V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.