České řeky křižují ryby závislé na pervitinu. Některým z nich kvůli tomu hrozí vyhynutí

Čeští vědci přišli s překvapivým zjištěním: ryby se dokážou stát závislými na pervitinu, který steče do řek kanalizací. Stačí jim k tomu pouhých osm týdnů. Jakmile pak o drogu přijdou, trpí silnými abstinenčními příznaky.

Na první pohled jde o neškodný bílý prášek bez chuti a zápachu. Ve skutečnosti ale dokáže pervitin s lidským organismem pořádně zamávat: vyvolává bludy a halucinace, poškozuje bílou i šedou kůru mozkovou. Jeho pravidelné užívání může vést až k demenci.

Čeští vědci ale nyní přišli na to, že droga neškodí jen lidem. Zbytky pervitinu, které spolu s močí stečou kanalizacemi do řek, mají obrovský dopad i na ryby. Zásadním způsobem mění jejich chování: ryby si nejsou schopny najít potravu a neumí se vyhnout dravcům. Stejně jako lidé zkrátka po požití drogy hloupnou. 

„Tím, že se u nich vytváří silná závislost na droze, se navíc shromažďují v oblastech v okolí kanalizací, kde se pervitin nachází. To může narušit jejich migrační vzorce a podkopat úspěch při hledání partnerů,“ citoval docenta Pavla Horkého z České zemědělské univerzity magazín Daily Star. Některým druhům ryb tak podle něj hrozí vyhynutí.

Doporučujeme: Některé ryby jsou nezničitelné. Jejich jikry přežijí i cestu trávicím ústrojím ptáků

Badatelé si to ověřili při pokusu, o kterém tento týden informoval odborný magazín Journal of Experimental Biology. Šedesát pstruhů při něm umístili do neznečištěné nádrže a dalších šedesát vypustili do prostředí kontaminovaného pervitinem. Ve znečištěné vodě plaval zhruba 1 mikrogram drogy na litr vody. Ryby pak v obou nádržích strávily dva měsíce.

Po této době vědci přenesli zdrogované pstruhy do čisté vody a po dobu deseti dnů je sledovali. „U ryb se skutečně v prvních čtyřech dnech po přesunu objevily abstinenční příznaky – byly výrazně méně aktivní,“ uvádějí vědci.  To je podle nich známka úzkosti či stresu, které jsou typické při vysazení drogy u lidí. Navíc pokud si mohli pstruzi vybrat, v jaké vodě stráví další den, volili ti závislí prostředí kontaminované metamfetaminem.

Badatelé rovněž našli důkazy o přítomnosti drogy v rybím mozku, a to už po deseti dnech od vystavení pstruhů pervitinu. „To ukazuje, že i nízká hladina nezákonných drog v našich tocích může mít zásadní vliv na zvířata, která v nich žijí,“ dodal docent Pavel Horký. 

Doporučujeme: Ukončete nadměrné užívání antibiotik ve velkochovech. Je to časovaná bomba

Pravděpodobnost, že závislé ryby skutečně křižují české řeky, je přitom poměrně velká. Podle vedoucího Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktora Mravčíka se totiž v tuzemsku každoročně vyrobí až sedm tun pervitinu. „Pervitin představuje hlavní problémovou drogu v Česku,“ uvedl Viktor Mravčík.

Droga se přitom v lidském těle úplně nerozkládá, odbourat ji nedokážou ani čističky odpadních vod. Technologie, která by něco takového zvládla, je totiž příliš nákladná. Například studie vědců z University of Exeter Business School z roku 2012 odhaduje, že modernizace čističek, díky které by zbytky drog a léků z vody zmizely, by stála jen v Anglii a Walesu víc než 50 miliard amerických dolarů. To je asi 1,1 bilionu korun. Zbytky drog proto stále stékají se stolicí a močí kanalizací do řek. Odtud se pak dostávají dál, například na pole. Látkám jsou pak vystaveni všichni volně žijící živočichové. 

Smrtící koktejl

Čeští vědci ovšem nejsou jediní, kdo se vlivem drog či léků na život v řekách zabýval. Před dvěma lety například zveřejnili podobnou zprávu badatelé z univerzity King’s College v Londýně. Odhalili v ní, že ve vodách Temže pluje tolik kokainu, že to v řece způsobuje hyperaktivitu živočichů.

Droga v Temži podle nich ovlivňuje hlavně úhoře. Rybám se kumuluje v těle a způsobuje jim bolestivé otoky i vážná zranění. Informoval o tom tehdy britský list The Times.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay