Myslivci naučili medvědy chodit na krmiště u obcí. Teď je kvůli tomu střílí. Zmizela už třetina šelem
Stačily dva roky a myslivcům na Slovensku se podařilo něco neuvěřitelného: skoro vyhladili jeden živočišný druh. Navíc takový, který je na území Evropské unie chráněný. Řeč je o medvědech. Smrt se přitom nevyhnula ani bezproblémovým zvířatům včetně samic s mláďaty. Slovensko totiž podlehlo lovecké lobby a nesmyslnému strašení, upozorňuje v komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.
Zatímco v letech 2022 a 2023 lidé na Slovensku zastřeleni 19 medvědů, v roce 2024 už to bylo 92 zvířat. Loni pak počet zabitých medvědů přesáhl dvě stovky. Pokud k tomu připočítáme i medvědy usmrcené pytláky či při nehodách, dostaneme se až na číslo 383 mrtvých medvědů od roku 2023. Slováci tak během pouhých dvou let zdecimovali zhruba třetinu všech medvědů žijících na jejich území.
Často navíc šlo o bezproblémové jedince, kteří neztratili svou plachost a nepředstavovali tak pro člověka vůbec žádné riziko.
Medvědi se na Slovensku střílejí plošně a bez prověření, jestli jsou opravdu někomu nebezpeční. Ochránci přírody z uskupení „My sme les“ ve spolupráci s organizacemi „Aevis a „VIA IURIS“ už proto podali na slovenské ministerstvo životního prostředí přes 30 žalob. Týkají se zbytečného zabití 175 medvědů. Právě vedení resortu životního prostředí totiž výjimky k odstřelu uděluje.
Aktuálně slovenský soud zrušil – na základě těchto žalob – výjimku na odstřel osmi medvědů. Sedm z nich už ale bylo zabito. Soud argumentoval mimo jiné tím, že ministerstvo nedostatečně identifikovalo medvědy určené k usmrcení. Neprozkoumalo ani jiné alternativy, než je usmrcení.
Na to, že je střílení medvědů neospravedlnitelné a zbytečné, upozornilo před časem také Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK), které analyzovalo pět desítek odstřelů od června do září 2024. Ani jeden ze zastřelených medvědů v tomto sledovaném období nebyl tím, který zaútočil na člověka.
Zásahové týmy tvořené převážně myslivci zastřelili od začátku loňského roku do 1. července celkem 81 medvědů – přestože ministerstvo životního prostředí evidovalo ve stejném období „jen“ patnáct útoků medvěda na člověka.
Vraždí se i nevinná zvířata
Typický je případ z Liptovského Mikuláše, kde lovci usmrtili medvěda, o kterém tvrdili, že napadl člověka. Mluvčí Štátné ochrany prírody uvedla, že útočil dospívající samec o hmotnosti 80 až 100 kilogramů. Zásahový tým přesto zastřelil sedmdesátikilovou samici. Poté ji vydával za medvěda, který měl útočit. Rozpory nikdo neřešil.
Stejně jako se nikdo nepozastavil nad tím, že u pětiny zabitých medvědů chyběl nutný záznam o tom, proč se daného jedince myslivci rozhodli zastřelit.
Šest medvědů lovci zastřelili až měsíc po jejich identifikaci – a to přesto, že už se v tomto období k vesnici vůbec nepřiblížili. Většina z padesáti zkoumaných medvědů navíc nezemřela v obci či na jejím okraji, nýbrž na loukách a polích mimo civilizaci. Někteří dokonce i přesto, že reagovali na plašení.
Zatím posledním hojně medializovaným případem je zabití medvědice v lese u Ružomberoku, po které zůstala tři jednoměsíční mláďata. Medvědice napadla staršího muže, předsedu lokálního mysliveckého sdružení. Napadený společně se synem zvíře zastřelil. Ochranáři z uskupení „My sme les“ však upozornili na to, že útok medvědice vyprovokovali sami muži svým nesprávným chováním.
Do lesa se totiž vydali těsně před setměním, navíc je doprovázel volně puštěný pes plemene západosibiřská lajka. Pohybovali se mimo značené cesty a dostali se do blízkosti brlohu s mláďaty. Medvědice proto považovala volně pobíhajícího psa i muže za ohrožení pro své potomky a zaútočila na ně. Zcela instinktivně a dle očekávání.
Výsledkem naprosto hloupého chování těchto dvou mužů tak byla zbytečná smrt medvědice, psa a zranění staršího z myslivců. O den později navíc zemřelo bez mateřské péče i jedno z mláďat. O zbylá dvě se starali ošetřovatelé z bojnické zoo.
Odsouzená už byla i jedna Češka
Zasáhnout tady ještě může slovenská policie, která začala tuto událost vyšetřovat pro podezření ze spáchání trestného činu pytláctví. Pokud se potvrdí, že šéf myslivců šel se svým synem do lesa na medvědy schválně, bude to jen další takový případ. Nelegální vraždění chráněných medvědů se totiž na Slovensku hojně rozmáhá – loni byla ostatně za zabití medvěda odsouzena i jedna Češka.
Na možnost zastřelit si svého medvěda nepochopitelně láká i štátny podnik Lesy SR. Pokud chce někdo netradiční trofej, musí jen státnímu podniku zaplatit 2400 až 9900 eur – alespoň podle ochránců přírody. V takových případech už se nedá o nějaké nebezpečnosti konkrétního medvěda mluvit vůbec. Jde o prachsprostý komerční trofejní lov.
Pokud bude odstřel pokračovat tímto tempem, zůstanou medvědi na Slovensku už jen v zoologických zahradách.
Hodnověrný průzkum stavu medvědí populace provedla v roce 2023 Univerzita Karlova. Podle její studie žije na Slovensku maximálně 1275 medvědů hnědých, přičemž tato populace je dlouhodobě stabilní. Potvrdila se tak data posledního podobného průzkumu vedeného profesorem Paulem z Technické univerzity vo Zvolene z roku 2013, podle něhož žilo na Slovensku maximálně 1490 medvědů hnědých.
Karlova univerzita, stejně jako Technická univerzita ze Zvolena, vycházela ze sběru vzorků v terénu, analýzy DNA a komplexního modelování celkové populace na základě zjištěných dat. Je tedy jasně vidět, že se medvědí populace na Slovensku za deset let nijak zásadně nezvětšila, šelem naopak mírně ubylo. Úpadek medvědí populace nyní akcelerovalo právě masivní střílení.
Krvavé hody myslivců a lovců přitom paradoxně řešení problémů s medvědy nepřineslo. Ukazují to statistiky útoků na člověka. Zatímco v roce 2022 jich bylo 9 a o rok později 11, loni počet útoků i přes rekordní odstřely narostl na 17 případů. Nesmyslné a hloupé plošné zabíjení medvědů tak zcela jasně nevede ke slibovanému snížení útoků medvědů na člověka.
K vesnicím přilákali medvědy samotní myslivci
Řešení by přineslo něco úplně jiného: změna chování člověka. Právě myslivci totiž mají na růstu konfliktů s medvědy v blízkosti lidských sídel zásadní podíl. V posledních letech totiž masivně zřizovali takzvaná krmiště, kam naučili medvědy pravidelně chodit za dostupnou potravou. Těchto krmišť už je na Slovensku takřka sedm tisíc.
Medvědi zjistili, že na nich naleznou potravu, a naučili se tam chodit. Dlouhodobě a opakovaně na to upozorňují i různé ekologické organizace – například spolek Prales dětem. Alarmující je hlavně to, že myslivci tato krmiště zřizují doslova na dohled od rodinných domů, čímž medvědy lákají přímo mezi obyvatele obcí.
Na medvědy a jejich focení dlouho lákal přímo i Státní podnik Lesy Slovenskej republiky. Za 120 eur poskytoval službu „pozorování a fotografování medvědů na místě vábení“. Dokonce i státní podnik tak přispěl k tomu, že si medvědi zvykli na pohyb v blízkosti lidí. O tomhle se ale na Slovensku příliš nemluví.
Troufám si tvrdit, že hlavním viníkem současného chování medvědů na Slovensku jsou tedy právě myslivci, kteří je nejprve naučili chodit za snadno dostupným jídlem mezi lidi, a nyní proti nim nejhlasitěji brojí a lobbují za jejich masivní odstřel.
Řešením je tato krmiště úplně zrušit. Stejně tak je třeba lidem vysvětlit, že by měli dodržovat doporučení, jak nakládat s odpadem. Obyvatelé obcí, stejně jako hoteliéři, totiž často vyhazují zbytky jídla a potravin do nezabezpečených kontejnerů, kam pak medvědi chodí jako do samoobsluhy. Mnohdy by přitom stačilo tyto odpadky správně zabezpečit proti přístupu. Pokud se k nim totiž medvěd nedostane bez námahy, příště už nepřijde.
Medvěd je po celé Evropě chráněný
Medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské úmluvy, tedy úmluvě o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Na jeho ochranu vynakládá Evropská unie zcela oprávněně nejvíce peněz ze všech ohrožených druhů zvířat.
Slovensko se ale rozhodlo evropskou legislativu ignorovat. Už loni na jaře schválil slovenský parlament novelu zákona o ochraně přírody, která umožnila střílet medvědy i v případě, že nedošlo k útoku na člověka. Stačí, když se v dané lokalitě vyhlásí mimořádná situace, a lovecké eldorádo je tady.
K vyhlášení mimořádné situace přitom není nutné zjišťovat, zda medvědi v dané lokalitě opravdu představují riziko. Evropské právo přitom umožňuje odstřel jen prokazatelně problémových jedinců, a to ještě jen v případě přímého ohrožení života člověka. Slovenský zákon je tak zcela jednoznačně v rozporu s evropskou legislativou, stejně jako konání krvelačných myslivců.
Musím také zdůraznit, že přes mediální strašení nepředstavují medvědi hnědí na Slovensku pro lidi problém. Pokud se člověk pohybuje po značených turistických trasách a má případně svého psa pod dohledem, nemusí se nijak bát. Medvěd se mu vyhne. Oproti obecným představám medvědi hnědí neloví, jejich potravu tvoří z 90 procent rostlinná potrava.
Medvěd může být nebezpečný pro člověka pouze tehdy, pokud se cítí ohrožený. Typicky jde o matky s mláďaty nebo medvěda, na kterého doráží nehlídaný pes. Pak opravdu může v sebeobraně zaútočit – tak, jak se tomu stalo naposledy u Ružomberoku. Takovým situacím se ale dá poměrně snadno vyhnout. Zásadní je nechodit mimo značené cesty, mít psa pod dohledem na vodítku a nepohybovat se v hůře dostupných částech lesa v noci nebo těsně před setměním.
Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: Freepik
RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.
V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.