Myslivci nejprve naučili medvědy chodit na krmiště u obcí. Teď je kvůli tomu chtějí střílet, píše biolog

Slovensko se chystá k největšímu masakru chráněných medvědů hnědých v historii. Ministerstvo životního prostředí i všechny důležité organizace totiž ovládají místo zkušených odborníků myslivci. Ti medvědy nejprve sami naučili chodit na krmiště blízko lidských sídel, teď se je kvůli tomu chystají likvidovat. Jde o naprostou rezignaci na jakoukoliv ochranu přírody, píše v komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.

Slovenská vláda aktuálně schválila odstřel 350 jedinců, což je až třetina celé tamní medvědí populace. Aby si střelecké orgie usnadnila, vyhlásila ve většině okresů mimořádnou situaci. Už loni přitom myslivci zabili takřka sto medvědů včetně mláďat. Většinu úplně zbytečně.

Na Slovensku zjevně platí ustálené přísloví „udělat kozla zahradníkem“. Myslivci jsou totiž za změnu chování medvědů na Slovensku přímo zodpovědní. Tak dlouho sypali tuny jídla různě po lesích, až si toho všimly i šelmy a začaly na tahle místa chodit jako do samoobsluhy. Proč by se někde hodili za jídlem, když jim ho lidi donesou doslova až pod nos.



Funguje to jednoduše. Aby si myslivci usnadnili střílení divokých prasat, vytváří nedaleko posedů krmiště. Tam nasypou kde co – od hromad kukuřice až například po staré rohlíky. Když se prasata přijdou najíst, stačí jen zmáčknout spoušť.

Ochránci přírody dlouhodobě upozorňují, že tato krmiště lákají i medvědy, kteří se kvůli nim stále více přibližují obydleným oblastem. Aktivní místa pro kladení návnad na divočáky, jak se těmto místům říká, totiž vznikají i v bezprostřední blízkosti obcí. Někdy doslova pár set metrů od domů. Jen těch oficiálně nahlášených eviduje portál slovenského Národního lesnického centra takřka sedm tisíc.

Sami myslivci se na svých blozích lákáním medvědů na kukuřici chlubí. A co víc: focení takto přivábených medvědů nabízel a prodával dokonce sám Státní podnik Lesy Slovenskej republiky. Služba s názvem „pozorování a fotografování medvědů na místě vábení“ byla k mání za 120 eur. I tento státní podnik tedy přispěl k tomu, že si medvědi zvykli na pohyb v blízkosti lidí. O tomhle se ale na Slovensku příliš nemluví.



Mediální prostor zcela opanovali myslivci a lovci, kteří lační po mimořádných trofejích. Aby si cestu k nim usnadnili, rozdmýchávají ve společnosti hysterii a strach z medvědů. Využívají k tomu jakoukoliv příležitost a neštítí se ani lhát. Příklad: odstřel problémových medvědů si chtěli vynutit i fotografiemi z fotopastí, které byly staré několik let. Myslivci tak na základě nepravdivých informací střílí bezproblémové medvědy – často i včetně medvíďat.

Upozornil na to server Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK). Novináři zanalyzovali celkem pět desítek odstřelů od června do září 2024. Ani jeden ze zastřelených medvědů v tomto sledovaném období nebyl tím, který zaútočil na člověka. Zásahové týmy tvořené převážně myslivci od začátku loňského roku do 1. července zastřelili celkem 81 medvědů, přestože ministerstvo životního prostředí za stejné období evidovalo „jen“ patnáct útoků medvěda na člověka.

Typický je případ z Liptovského Mikuláše, kde lovci zastřelili medvěda, o kterém tvrdili, že napadl člověka. Mluvčí Štátné ochrany prírody uvedla, že útočil dospívající samec o hmotnosti 80 až 100 kilogramů. Zásahový tým přesto zastřelil sedmdesátikilovou samici a vydával ji za medvěda, který měl útočit. Rozpory nikdo neřešil.



Nikdo neřešil ani to, že z pěti desítek případů analyzovaných ICJK chyběl u jedenácti povinný záznam o důvodech střelby. Šest medvědů lovci zastřelili až měsíc po jejich identifikaci, přestože se v tomto období k vesnici už nepřiblížili. Většinu z padesáti zkoumaných medvědů lidé zastřelili v lese nebo na loukách a polích mimo obce. Některá z těchto zvířat přitom reagovala na plašení.

Myslivci a lovci mají žně a atmosféra ve slovenské společnosti jim nahrává. Tím spíš, že jakékoliv nebezpečné setkání člověka s medvědem náležitě zneužijí k dalšímu vyvolání ještě většího strachu. Jako zatím poslední tragický případ ze slovenské Detvy, kde od víkendu pátrali po muži, který se nevrátil z vycházky. Našli ho až později v hustém porostu bez známek života. Utrpěl rozsáhlá zranění hlavy, která mu měl způsobit medvěd.

Přestože se tato informace stále nepotvrdila, nezabránilo to ministru životního prostředí Tomáši Tarabovi přispěchat s populistickým prohlášením o nutnosti vystřílet 350 medvědů. Zvířata se mají zabíjet plošně – bez ohledu na to, jestli pro člověka představují riziko, nebo ne. Tento barbarský a ničím nepodložený návrh bohužel urychleně schválila i slovenská vláda, která tak dala průchod dalšímu nesmyslnému masakru, který může zdecimovat celou slovenskou populaci chráněného medvěda. Nehledě na to, že je to v rozporu s evropskou legislativou, která umožňuje v mimořádných případech odlov jen jednoznačně problémových jedinců.

Masivní odstřel přitom nic neřeší, což vidí i sami Slováci. Loni zastřelili dosud rekordních sto medvědů, přesto kontaktů s člověkem neubylo. Problém je totiž úplně jinde – právě v onom dokrmování a lákání zvířat do bezprostředního okolí lidských sídel. Ostatně i poslední zmiňovaný případ je toho dokladem. Mrtvého muže nalezli mimo turistické cesty zhruba 400 metrů od vnadiště s kukuřicí, které bylo navíc jen 350 metrů od rodinných domů. Za smrt muže tak mohou hlavně myslivci, kteří medvědy lákají do bezprostřední blízkosti lidí.

Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: Pexels


 

RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.

V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.