Otec nebyl potřeba. Krokodýlí „panna“ z Kostariky počala mládě i bez samce

Samice krokodýla amerického snesla oplodněná vejce i přesto, že se šestnáct let nepotkala s žádným protějškem. Žije totiž sama v kostarickém zooparku.

Seznamte se, toto je osmnáctiletá krokodýlí slečna Coquito. Žije v malé plazí zoo na Kostarice a nedávno se poprvé stala matkou. Ve svém výběhu snesla čtrnáct vajec. Nepotřebovala k tomu přitom žádného partnera, snůšku do hnízda položila i bez páření. I přesto bylo jedno z jejích vajec oplodněné. Nacházelo se v něm plně vyvinuté mládě.

Krokodýlí potomek sice těsně před vylíhnutím uhynul, událost přesto vzbudila obrovskou pozornost. Případ krokodýla, který by se rozmnožoval takzvanou samobřezostí, totiž ještě nikdo nikdy neviděl. Coquito se stala první samicí svého druhu, u které lidé něco podobného zaznamenali.

„Známe případy samobřezosti u žraloků, ptáků, hadů a ještěrek. Tam je to celkem běžné. U samice krokodýla je to ale novinka,“ potvrdil evoluční biolog Warren Booth z Polytechnického institutu a Virginské státní univerzity. „Život si zjevně vždycky najde způsob, jak nakonec prorazit,“ dodal.

Doporučujeme: Aligátoři jsou mazaní lovci. Na svou kořist chystají důmyslné pasti

U samice krokodýla amerického se touha po novém životě a mláďatech probudila po šestnácti letech v zajetí. Ve výběhu přitom byla celou dobu sama, žádného samce u sebe nikdy neměla.

Skutečnost, že chovatelé našli v hnízdě snůšku, byla proto pro všechny překvapením. „Ještě větší údiv jsme ale zažili v okamžiku, kdy jsme vajíčka prozkoumali. Polovina z nich v sobě opravdu měla zárodky,“ popsal listu The Washington Post majitel zoo Quetzal Dwyer. Biologové proto vložili vejce do umělé líhně a čekali, co bude.

Po třech měsících, což je obvyklá doba pro vylíhnutí mláďat, se ale typické kvákání nově vyklubaných krokodýlů neozvalo. „Z většiny vajec nic nevzešlo. Plně vyvinutý plod obsahovala jen jedna skořápka, tento plod byl navíc neschopný života,“ pokračoval Quetzal Dwyer. 

Genetická analýza poté ukázala, že se toto mládě prakticky shodovalo se svou matkou. „Byl to v podstatě její klon,“ říkají vědci.

Doporučujeme: Jak aligátoři přežívají mrazy? Vystrčí čumáky z ledu

Američtí krokodýli se obyčejně množí v páru, stejně jako většina dalších plazů. Případ osmnáctileté Coquito ale ukazuje, že pokud jim nic jiného nezbývá, dokážou se tito ještěři reprodukovat i nepohlavně. Podle vědců tuto schopnost zdědili po svých evolučních předcích, tedy po dinosaurech. Ti prý ke svému rozmnožování rovněž nutně nepotřebovali nápadníka.

„Jedna z teorií navíc říká, že se schopnost samobřezosti spouští u určitých druhů zvířat v okamžiku, kdy se tento druh ocitne na pokraji vyhynutí,“ podotkl Warren Booth televizní stanici BBC News. Jako kdyby se zvířata snažila na poslední chvíli konec své existence zvrátit. U krokodýla amerického by to sedělo – tento druh je skutečně považován za zranitelného až ohroženého. 

Další vědci už si také dříve všimli, že se takzvaná partenogeneze neboli samobřezost děje většinou u zvířat v zajetí. „To samozřejmě nastoluje otázku, jestli se to nestává právě kvůli tomu, že tito tvorové nežijí přirozeným způsobem,“ řekla před časem Christine Dudgeonová z australské Univerzity v Queenslandu, kde se před čtyřmi lety stejným způsobem narodila i samička žraloka zebrovitého.

Doporučujeme: Sexuchtiví mořští hadi napadají potápěče. Pletou si je s nevěstami

Její tým chce proto prozkoumat, nakolik se živočichové partenogenezí rozmnožují i ve volné přírodě. A pokud to dělají, hodlá zjistit, jak často a proč se něco takového děje.

Partenogeneze neboli samobřezost je zvláštní rozmnožovací mechanismus, při kterém není potřeba samec. Nový jedinec se totiž vyvine ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Partenogenezí se nejčastěji rozmnožují rostliny, popsána je také u bezobratlých. U obratlovců ji vědci prozatím pozorovali jen v několika málo případech – například u žraloků, ptáků, hadů a ještěrek.

Krokodýl americký je jedním z největších plazů za planetě – jeho tělo může být až 5 metrů dlouhé a váha dosahuje až 450 kilogramů. Přesto jeho populace skomírá. Vědci odhadují, že už počet volně žijících krokodýlů amerických nepřesahuje 2 tisíce jedinců. Může za to hlavně ilegální lov a ztráta jeho přirozeného biotopu. 

Zdroje: twitterový účet evolučního biologa Warrena Bootha, magazín Biology Letters, list The Washington Post, televizní stanici BBC News, magazín ABC.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay