Viníci medvědí tragédie: Myslivci je krmením přivedli k lidem, úřady místo řešení nařizují střelbu
Šílenství, které se v poslední době rozpoutalo kvůli medvědům na Slovensku, dosáhlo svého vrcholu. Před pár dny tam zastřelili medvědici a neušetřili ani její dvě mláďata. I ta doplatila na hysterii a masivní střílení tohoto chráněného druhu. Takové počínání přitom neodsuzují jen milovníci zvířat, ale i většina myslivců, píše ve svém komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec.
Další příklad bezbřehé lidské krutosti se odehrál v katastru slovenské obce Sučany.
U sjezdu z dálnice D1 na Turany v okresu Martin nalezli zraněného muže. Hned měli jasno, že ho napadl medvěd. Přestože žádný důkaz útoku dosud nebyl zveřejněn, zabijácké komando eufemisticky přezdívané zásahový tým ihned vyslalo do vzduchu dva drony s termovizí. Smůlu měla medvědice se dvěma mláďaty, protože právě ona byla prvním medvědem, na kterého drony narazily.
Zásahový tým ani na chvíli nepochyboval o tom, že jde o pachatelku činu. Medvědici zastřelil. Šílenství ale neskončilo, krvelační lovci zabili také obě její mláďata. To je dle mého názoru naprosto nepochopitelné a neomluvitelné barbarství.
Zbytečné zabití tří zvířat lidé odůvodnili tak, že jde o údajné bezprostřední ohrožení zdraví a života obyvatel. Že se jedná o prokazatelnou lež, ale dokládá už jen to, že medvědy museli střelci hledat pomocí termovize. Evidentně tedy byli zalezlí a schovaní, takže žádné bezprostřední ohrožení nepředstavovali. Nehledě na to, že nikdo jasně neprokázal, že právě tahle medvědice na někoho zaútočila. Jen se zkrátka nacházela nejblíž místa činu.
Ozbrojeným lovcům bylo zjevně úplně jedno, jakého medvěda zastřelí. Medvědi se totiž na Slovensku zabíjí zcela plošně a bez prověření, zda jsou opravdu problémoví.
Ochránci přírody z uskupení My sme les ve spolupráci s organizací Aevis a VIA IURIS už proto podali na slovenské ministerstvo životního prostředí, které vydává výjimky pro odstřel medvědů, už přes 30 žalob. Týkají se zbytečného zabití 175 medvědů. Slovenský soud na základě těchto žalob zrušil výjimku na odstřel osmi medvědů. Sedm z nich ale bylo zabito už před soudním rozhodnutím.
Soud argumentoval mimo jiné tím, že ministerstvo nedostatečně identifikovalo medvědy určené k usmrcení. Neprozkoumalo navíc jakékoliv jiné alternativy, než je odstřel zvířete.
Naprosto skandálně reagoval i náměstek slovenského ministra životního prostředí Filip Kuffa, který je aktuálně obžalovaný za nebezpečné vyhrožování. Nepřímo totiž přiznal, že se nikdo žádnou identifikací medvědů ani pokusem o jejich plašení vůbec neobtěžoval, což je v jasném rozporu se zákonem. Úřad se ani nepokusil oslovit zoologické zahrady, které by se mohly odchycených medvědů ujmout.
Úřady přitom jiné řešení, než smrt zvířat, jednoznačně hledat měly. Medvědice žádné bezprostřední nebezpečí nepředstavovala, byl proto dostatek času vyřešit její pobyt poblíž lidským sídlům humánnější cestou. Umístění v zoologické zahradě by bylo optimální řešení.
Jako ředitel zoologické zahrady, která medvědy hnědé chová, vím moc dobře, o čem mluvím. Před časem jsem dokonce umístění jednoho medvěda, který se pohyboval poblíž několika obcí na Valašsku, s jednou špičkovou evropskou zoo domluvil.
To, že vždy existuje i jiné řešení než odstřel zvířete, dokládají i medvědi žijící v novém výběhu pod Stezkou korunami stromů v Jánských Lázních. I oni byli odchyceni ve volné přírodě. Střelba tedy není ve většině případů nutná. Často jde jen o ukojení touhy několika málo lovců po krvi a zajímavé trofeji.
Na to, že je střílení medvědů neospravedlnitelné a zbytečné, upozornilo před časem také Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK), které analyzovalo pět desítek odstřelů od června do září 2024. Ani jeden ze zastřelených medvědů v tomto sledovaném období nebyl tím, který zaútočil na člověka.
Zásahové týmy, tvořené převážně myslivci, zastřelili od začátku loňského roku do 1. července celkem 81 medvědů, přestože ministerstvo životního prostředí za stejné období evidovalo „jen“ patnáct útoků medvěda na člověka.
Typický je případ z Liptovského Mikuláše, kde lovci zastřelili medvěda, o kterém tvrdili, že napadl člověka. Jednalo se o sedmdesátikilovou samici. Mluvčí Štátné ochrany prírody přitom uvedla, že útočil dospívající samec o hmotnosti 80 až 100 kilogramů. Rozpory přesto nikdo neřešil.
Stejně jako nikdo neřešil to, že u jedenácti z pěti desítek zastřelených šelem nikdo nepředložil jakýkoliv záznam o tom, proč by daný medvěd zlikvidován. Takový záznam je přitom nutný. Šest medvědů navíc lovci zastřelili až měsíc po jejich identifikaci – a to přesto, že se v tomto období k vesnici už nepřiblížili. Většina z padesáti zkoumaných medvědů byla také zastřelena v lese nebo na loukách mimo obce – někteří přitom reagovali na plašení.
Slováci se zkrátka rozhodli, že zdecimují celý živočišný druh – přestože je na území celé Evropské unie chráněný. A jsou v tom stále efektivnější. Zatímco v letech 2022 a 2023 bylo na Slovensku zastřeleno dohromady 19 medvědů, v roce 2024 už jich bylo 92. Loni pak počet zastřelených medvědů přesáhl dvě stovky.
Od začátku letošního roku už podle posledních údajů usmrtil zásahový tým 28 medvědů. Pokud k tomu připočítáme i ty šelmy, které mají na svědomí pytláci nebo které se stanou obětí nehod, dostaneme se na více než čtyři stovky mrtvých medvědů od roku 2023. Slováci tak během pouhých tří let zdecimovali zhruba třetinu všech vzácných šelem na svém území.
Pokud bude odstřel pokračovat tímto tempem, zůstanou medvědi na Slovensku už jen v zoologických zahradách. Hodnověrný průzkum stavu medvědí populace provedla v roce 2023 Univerzita Karlova, podle jejíž studie žije na Slovensku maximálně 1275 medvědů hnědých, přičemž tato populace je dlouhodobě stabilní.
Potvrdila se tak data posledního podobného průzkumu, který vedl v roce 2013 profesor Ladislav Paule z Technické univerzity vo Zvolene. Na Slovensku podle něj žilo maximálně 1490 medvědů hnědých. Karlova univerzita, stejně jako Technická univerzita ze Zvolena, vycházela ze sběru vzorků v terénu, analýzy DNA a komplexního modelování celkové populace na základě zjištěných dat.
Je tedy jasně vidět, že se medvědí populace na Slovensku za deset let nijak zásadně nezvětšila. Naopak, došlo k mírnému poklesu. Úbytek medvědí populace nyní akcelerovalo právě masivní střílení.
Paradoxně však ani „krvavé hody“ myslivců a lovců řešení problémů s medvědy nepřineslo, což nejlépe ukazují statistiky útoků na člověka. Zatímco v roce 2022 jich bylo 9 a o rok později 11, loni počet útoků i přes rekordní odstřely narostl až na 17 případů. Nesmyslné a hloupé plošné zabíjení medvědů tak zcela jasně nevede ke slibovanému snížení útoků medvědů na člověka.
Řešením by byla naopak změna chování člověka. K růstu střetů s medvědy totiž notnou měrou přispěli hlavně myslivci – v posledních letech masivně zřizovali takzvaná krmiště, kam naučili medvědy pravidelně chodit za dostupnou potravou.
Tato krmiště, kterých je na Slovensku takřka sedm tisíc, se přitom nacházejí poblíž lidských sídel – doslova na dohled od rodinných domů. Myslivci tak medvědy nalákali přímo mezi obyvatele obcí. A to jenom proto, aby na tom utržili pár peněz. Dokonce i Státní podnik Lesy Slovenskej republiky nabízel službu „pozorování a fotografování medvědů na místě vábení“ za 120 eur. O tomhle se ale na Slovensku příliš nemluví. Na problém upozorňují jen různé ekologické organizace, například spolek Prales dětem.
Troufám si proto tvrdit, že hlavním viníkem současného chování medvědů na Slovensku jsou právě myslivci, kteří je nejprve naučili chodit za snadno dostupným jídlem mezi lidi a nyní proti nim nejhlasitěji brojí a lobbují za jejich masivní odstřel.
Další problém je v tom, že lidé žijící v blízkosti lesa často nedodržují doporučení, jak nakládat s odpadem. Vyhazují zbytky jídla a potravin do nezabezpečených kontejnerů, kam pak medvědi chodí jako do samoobsluhy. Dělají to i hoteliéři. Přitom by stačilo tyto odpadky správně zabezpečit proti přístupu. Pokud se k nim medvěd nedostane bez námahy, příště už nepřijde.
Totální ignorace evropské legislativy
Medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské úmluvy. Na jeho ochranu Unie oprávněně vynakládá nejvíce peněz ze všech ohrožených druhů zvířat. Slovensko se přesto rozhodlo evropskou legislativu ignorovat.
Už loni na jaře schválil slovenský parlament novelu zákona o ochraně přírody, která umožnila střílet medvědy i v případě, že nezaútočil na člověka. K lovu šelem stačí je to, že se v dané lokalitě vyhlásí mimořádná situace.
K vyhlášení mimořádné situace přitom není nutné zjišťovat, zda medvědi v dané lokalitě opravdu představují riziko. Evropské právo přitom umožňuje odstřel jen prokazatelně problémových jedinců, a to ještě jen v případě přímého ohrožení života člověka. Slovenský zákon i praxe jsou tak zcela jednoznačně v rozporu s evropskou legislativou.
Pro úplnost bych zdůraznil, že medvědi hnědí nepředstavují pro lidi žádný velký problém. Pokud se člověk pohybuje po značených turistických trasách a pod dohledem má i svého psa, nemusí se bát. Medvěd se mu vyhne.
Oproti obecným představám medvědi hnědí neloví jiná zvířata ani lidi, jejich potrava je z 90 procent rostlinná.
Medvěd tak může být nebezpečný pouze tehdy, pokud se cítí ohrožený. Typicky jde o matky s mláďaty nebo šelmy, na které začne dorážet nehlídaný pes. V takovém případě může toto zvíře opravdu může v sebeobraně zaútočit. Takovým situacím se ale dá poměrně snadno vyhnout.
Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: Pixabay
RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.
V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.