Táborská zoo otevřela „útulek“ pro týrané šelmy. Budou se tu mít jako v bavlnce, slibuje

Doposud živořili v zoufalých podmínkách: tygr se tísnil v příliš malé kleci, puma z hladu okusovala rámy vlastního výběhu a levhart neměl žádný přístřešek. Nic jiného jim ale nezbývalo, šelmy neměly kam jít. To se ale nyní změní. Táborská zoo vybudovala pro zvířata odebraná z nevhodných podmínek nové záchranné centrum.

„Útulek“ spolufinancoval Státní fond životního prostředí. V úterý ho za účasti vedení ministerstva životního prostředí, veterinářů, České inspekce životního prostředí a Státního fondu životního prostředí táborská zoo slavnostně otevřela. 

Podle mluvčího zahrady Filipa Sušanky se budou mít šelmy ve svém novém bydlišti jako v bavlnce. „Ve výbězích budou mít bazén na ochlazení, vyvýšené palandy pro dokonalý přehled i veškerém dění v okolí, stejně jako statné kmeny pro nezbytnou manikúru,“ popsal. 

Doporučujeme: Kozlíci měli skončit v kafilerii, zachránila je táborská zoo

Ředitel táborské zoo Evžen Korec k tomu dodal, že záchranné centrum bude sloužit hlavně chladnomilným šelmám. To jsou takové, které se ve volné přírodě vyskytují spíš ve studenějších klimatických pásmech. „Dočasný azyl tam najdou například tygr ussurijský, puma americká, levhart sněžný nebo všechny druhy rysů a vlků,“ řekl Zvířecím zprávám. Do každého z výběhů se podle něj vejdou dvě zvířata, celková kapacita tak budou čtyři zvířata. „Záležet ale bude i na jejich velikosti a na tom, jestli jsou zvyklá žít společně,“ dodal Korec.

Rozhodne vždy ministerstvo

O tom, které konkrétní zvíře do „útulku“ poputuje, rozhodne vždy ministerstvo životního prostředí. Půjde totiž o šelmy zabavené státem. V zoo Tábor pak každá z nich zůstane tak dlouho, dokud se pro ni nenajde nový domov s vyhovujícími podmínkami. „Samozřejmě se nebudou míchat s čistokrevnými zvířaty, která zoo chová v rámci programů za zachování biologické rozmanitosti a ohrožených druhů – zabavené šelmy totiž dost často totiž nemají jasný původ,“ zdůraznil Korec.

Zahrada podle něj dostala na projekt příspěvek od Státního fondu životního prostředí, a to ve výši 10 milionů korun. Další peníze zaplatila sama. „Posláním zoologických zahrad je totiž záchrana ohrožených druhů zvířat, a to i takových, která se dostala do nevyhovujících podmínek,“ vysvětlil Korec své rozhodnutí podílet se na tomto projektu. Táborská zoo se stane vůbec prvním zařízením svého druhu v Česku.

Doporučujeme: Vlk urazil tisíc kilometrů, aby našel rodinné štěstí. Mladé vyvedl na Vysočině

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by ale nemělo zůstat jen u tohoto jednoho centra, do budoucna by jich mělo vzniknout celkem pět. Dohromady by měla poskytnou azyl až třiceti zvířatům – deseti menším a dvaceti velkým.

Podle právníka Roberta Plicky, který se specializuje právě na otázku ochrany zvířat, už bylo načase. Stát totiž zřízení podobných záchytných center slibuje už léta. Jako první s tímto plánem přišel někdejší ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), a to v polovině roku 2017.

Jeho resort totiž tehdy čelil kritice za nedostatečnou legislativu, kvůli které se po celé zemi začaly množit chovy s nebezpečnými exotickými „mazlíčky“. Často navíc drženými bez jakéhokoliv povolení od úřadů. Řada z nich současně nebyla dostatečně zajištěná, takže občas některá z šelem utekla.

Doporučujeme: Sloni pohřbívají svá mláďata. Zasypávají je hlínou a hlasitě truchlí

Třeba v červenci roku 2017 policie lovila sedmiměsíční mládě pumy, které uprchlo ze svého kotce v zooparku ve Zvoli. O pár měsíců později vylomili dveře své klece dva tygři a lev z Bioparku Štít na Hradecku.

Nesplněný slib

Toman proto veřejně slíbil: „Vybudujeme speciální útulky pro tyto nelegálně držené šelmy. Použijeme k tomu prázdné objekty, které jsou nyní ve vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a které dnes nemají žádné využití.“ Tento slib ale nikdy nesplnil. Řešení dlouho hledalo také ministerstvo životního prostředí. Tlak na vznik jakéhokoliv zařízení, ve kterém by se odborníci profesionálně postarali o nelegálně chované a týrané šelmy, totiž ještě vzrostl po otřesné kauze tygřích jatek a černého obchodu s částmi jejich těl.

Jen pro připomenutí: v roce 2018 odhalil tým celníků a zoologů z České inspekce životního prostředí propracovanou síť obchodníků, kteří zabíjeli, preparovali a zpracovávali na masox těla tygrů. Své „výrobky“ pak prodávali na černém trhu, většinou Asiatům. Další vyšetřování navíc zjistilo, že Česko je jednou z velmocí černého obchodu s šelmami. Podle mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecké komplikuje situaci i fakt, že Češi exotická zvířata milují a pořizují si je i na domácí chov.

Doporučujeme: S propíchnutými čenichy tančili po žhavém uhlí. Teď medvědům pomáhají útulky

V jiných zemích přitom něco takového není zvykem – zatímco v registru CITES vedeném ministerstvem životního prostředí je registrováno přes 20 tisíc subjektů chovajících chráněné druhy zvířat, v Maďarsku jsou to jen tři tisíce subjektů a v Portugalsku dokonce pouhých 300. „Počty registrovaných zvířat navíc nemusejí být přesné, zvířat může být v tuzemsku ještě víc,“ uvedla Loužecká.

Podle právníka Roberta Plicky ale proti nelegálně drženým zvířatům úřady doposud dostatečně nezasahovaly. „Pokud tedy vzniklo záchranné zařízení, je to jen dobře. Hezky to naváže na novelu trestního zákoníku, jíž jsem autorem a díky které je možné udělit i nový druh trestu, a tedy zákaz chovu a držení zvířat,“ řekl.

Táborská zahrada je rozlohou největším soukromým zařízením svého druhu v Česku. Patří také k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 – poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla táborská zoo  otevřena o měsíc později. 

Zkuste si náš tygří kvíz:

Zdroje: Zoologická zahrada Tábor, Ministerstvo životního prostředí ČR, AK Plicka & Partners.

Text: Veronika Rodriguez
Úvodní foto: Pixabay