Povídky Josefa Dubna

Na počátku jara, přesněji právě nyní na počátku dubna si voláme s Matějem. Připadá mi nějak zadýchaný… – To jdeš

Malí jedinci, ať už to je člověk, malý kůň, pes či kočka, husa anebo kachna, popřípadě želva, ti všichni vrhají

Na tuto otázku odpovídá Václav Chvále z vísky Břešín na kraji Brd lapidárně: „Stačilo by narodit se před pěti sty

Žil, byl, a vlastně ještě žije jeden malý školák, a ten se tuze rád vyptává. – A táto, babička mi

Téměř vždy, když si lehnu, přijde s tichounkým mňouknutím kočka, podívá se mi do očí, mrkneme na sebe a poté

Začnu otázkou: Jakou základní vlastnost má mít pacient? A máme to, no přece trpělivost. Slyším už ale postesknutí, zda může

Jedna holčička má babičku, a ta má kostlivce ve skříni. A holčička to prozradila. Před rodinným kamarádem policistou, který pracoval

…tedy riziko vyhynutí. Ovšem lidský věk je na posouzení této teorie krátký.

Pozoruji předjarní namlouvání ptáků, vzpomínám na loňské koncerty slavíků, na razantní střet kamerunských kozlíků či na šerm jelenů, jejichž souboj

Co slovo, to pojem, konkrétní či abstraktní, třeba stůl, okno, kravín, noha, ruka, láska, spravedlnost. Ideální by bylo, kdyby se