Myslivci už jednou šelmy vystříleli. Nedovolme jim to podruhé, apeluje biolog Evžen Korec

Nedopusťme, aby pár myslivců toužících po krvi znovu vystřílelo celé živočišné druhy, píše ve svém komentáři pro Zvířecí zprávy biolog a ředitel táborské zoo Evžen Korec. Reaguje tak na prohlášení, která padla během mezinárodní myslivecké konference na České zemědělské univerzitě v Praze. Myslivci tam jasně dali najevo, že si přejí počty šelem regulovat. Podle lotyšské myslivkyně Lindy Dombrovské dokonce nejde Evropské komisi o ochranu přírody, když se zdráhá dovolit odstřel rysů, ale pouze o moc.

Myslivci z celé Evropy se před pár dny sjeli do Prahy. Přijeli lobbovat za povolení masivního vraždění ohrožených zvířat. Činili tak na půdě České zemědělské univerzity, kde se konala mezinárodní konference Evropské federace pro lov a ochranu přírody. Její účastníci tvrdili, že jsou velké šelmy přemnožené a volali po umožnění jejich odstřelu. Poukazovali na škody, které prý tato zvířata v jednotlivých zemích způsobují. Této zcestné snaze zlikvidovat chráněná zvířata, která se do naší přírody pomalu vrací, se musíme razantně postavit. A to hned v počátku. Nedopusťme, aby pár po krvi toužících lidí znovu vystřílelo celé živočišné druhy.

Myslivci v Praze rokovali o tom, jak prosadit „regulaci“ velkých šelem, mluvili hlavně o ohrožených medvědech, vlcích a rysech. A přidávali příklady toho, jak tato krásná a majestátní zvířata údajně škodí lidem. Evidentně chtějí ve společnosti vzbudit odpor vůči divokým šelmám. Jejich cíl je jednoznačný a dost průhledný. Za eufemismem regulace se skrývá jediné – odstřel.

Doporučujeme: Útoky medvědů v Itálii: soud se šelem zastal. Proti utracení je i rodina zabitého mladíka

Říkám to často a zopakuju to i nyní. Odstřel zdravého zvířete, které je ohrožené a tudíž chráněné, je naprosté barbarství. O to větší, že jde o zvířata, která člověk v naší krajině už jednou vyhubil. Jsem přesvědčený, že myslivcům jde jen o možnost získat další zajímavou trofej, kterou ještě nemají ve sbírce. Kdyby jim opravdu šlo o blaho zvířat a rovnováhu v přírodě, museli by naopak návrat šelem uvítat.

Zrovna vlci jako výborní lovci pomáhají regulovat divoce žijící kopytníky a snižovat tak jejich přemnožení. Což by se hodilo například myslivcům na jižní Moravě, kde podle posledních zpráv i přes výrazný nárůst zastřelených zvířat přibývá spárkaté zvěře. To brzdí obnovu lesů poničených kůrovcem a suchem. Zrovna vlci, na které mají myslivci aktuálně políčeno nejvíce, v tom mohou hodně pomoci. Člověk by si měl proto návratu šelem vážit a ne proti nim bojovat.

Řiďme se fakty

Lidé a šelmy žili v sousedství po mnoho staletí a naučili se spolu koexistovat. Jejich návrat je příležitostí, jak na tento prověřený vztah navázat. Musíme však odložit stranou nesmyslné strašení a řídit se fakty. Šelmy, které se pomalu vrací i do českých lesů, jsou plaché a kontaktu s lidmi se vyhýbají. Nebojím se říct, že pro člověka žádné riziko nepředstavují. Ostatně to potvrzují i statistiky, podle nichž za posledních 50 let není v Evropě prokázán jediný případ, kdy by zdravý a volně žijící vlk zabil člověka. Velké nebezpečí v našich lesích nehrozí ani od rysů či medvědů. I oni se člověku raději vyhnou.

Doporučujeme: Týrané šelmy budou mít zastání. Táborská zoo pro ně postaví záchranné centrum

Lobbovat za povolení masivního vraždění ohrožených zvířat přijeli myslivci z celé Evropy před pár dny do Prahy. Na půdě České zemědělské univerzity účastníci mezinárodní konference Evropské federace pro lov a ochranu přírody strašili před údajně přemnoženými velkými šelmami a volali po umožnění jejich odstřelu poukazováním na škody, které prý v jednotlivých zemích způsobují. Této zcestné snaze zlikvidovat chráněná zvířata, která se do naší přírody pomalu vrací, se musíme razantně postavit hned v počátku. Nedopusťme, aby pár po krvi toužících lidí už podruhé vystříleli celé živočišné druhy.

Cíl je jasný: odstřel

Myslivci v Praze rokovali o tom, jak prosadit „regulaci“ velkých šelem. Mluvili hlavně o ohrožených medvědech, vlcích a rysech. A přidávali příklady toho, jak tato krásná a majestátní zvířata údajně škodí lidem. Evidentně chtějí ve společnosti vzbudit odpor vůči divokým šelmám. Jejich cíl je jasný a průhledný. Za eufemismem regulace se skrývá odstřel.

Říkám to často a zopakuju to i nyní. Odstřel zdravého zvířete, které je ohrožené a tudíž chráněné, je naprosté barbarství. O to větší, že jde o zvířata, která člověk v naší krajině už jednou vyhubil. Jsem přesvědčený, že myslivcům jde jen o možnost získat další zajímavou trofej, kterou ještě nemají ve sbírce. Kdyby jim opravdu šlo o blaho zvířat a rovnováhu v přírodě, museli by naopak návrat šelem uvítat.

Doporučujeme: Vlk musel urazit tisíc kilometrů, aby našel rodinné štěstí. Mladé vyvedl na Vysočině

Zrovna vlci jako výborní lovci pomáhají regulovat divoce žijící kopytníky a snižovat tak jejich přemnožení. Což by se hodilo například myslivcům na jižní Moravě, kde podle posledních zpráv i přes výrazný nárůst zastřelených zvířat přibývá spárkaté zvěře. To brzdí obnovu lesů poničených kůrovcem a suchem. Zrovna vlci, na které mají myslivci aktuálně políčeno nejvíce, v tom mohou hodně pomoci. Člověk by si měl proto návratu šelem vážit a ne proti nim bojovat.

Lidé a šelmy žili v sousedství po mnoho staletí a naučili se spolu koexistovat. Jejich návrat je příležitostí, jak na tento staletími prověřený vztah navázat. Musíme však odložit stranou nesmyslné strašení a řídit se fakty. Šelmy, které se pomalu vrací i do českých lesů, jsou plaché a kontaktu s lidmi se vyhýbají. Nebojím se říct, že pro člověka žádné riziko nepředstavují. Ostatně to potvrzují i statistiky, podle nichž za posledních 50 let není v Evropě prokázán ani jeden případ, kdy by zdravý a volně žijící vlk zabil člověka. Velké nebezpečí v našich lesích nehrozí ani od rysů či medvědů. I oni se člověku raději zdaleka vyhnou.

Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: Pixabay

RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.

V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.