Povídky Josefa Dubna

Mám na mysli čtrnáctivětou suitu Karneval zvířat, kterou napsal v roce 1886 francouzský skladatel Camille Saint-Saëns v Praze. Na rozdíl

Jako který pták? No, prostě jako pták. Volně, bez závazků, svobodně. Takto mi před lety odpověděl jeden docela úspěšný člověk

Zhodnotit objektivně děj, který probíhá někde uvnitř, to jest jaksi zvenku či, pokud možno z nadhledu, je prakticky stejně nemožné,

V čem spočívá toto umění? Ve věrném zobrazení zevnějšku, tedy tělesné schránky, anebo i v tom, jak se podařilo zachytit

Ptám se kočky, jak jí chutná, ale je to asi zbytečná otázka. Odpovědí je mi totiž její mlaskání u misky.

Že by opravdu mohli létat jen ti, kdo mají peří? To by znamenalo, že jen ptáci, například červenka, sýček, kos

Někdy to vypadá, že ten, kdo mlčí, hluboce myslí. A že až pak promluví, bude mít dobře promyšlené, co řekne.

Vlastně tento příběh začal již před Vánoci. Už přes rok jsme tehdy měli kočku z útulku, byla stříbřitě šedá, trochu

Pojem autorita, jak tomuto pojmu rozumíme my lidé, je nejspíš zvířatům cizí. Na základě pozorování krav či koní na pastvině,

Tohle je myslím lepší titulek, než „Knížka o prdu“, jak jsem tomuhle textu říkal nejdřív. Byl by to trochu zavádějící