Povídky Josefa Dubna

Porozumět divokému zvířeti? Nebo je alespoň pochopit, ale které? Je jich na světě tolik! Zkusím to u ptáků. Vzpomeňme třeba,

Ne v každé situaci se dá doporučit jednat podle přísloví: mlčeti zlato, mluviti stříbro. Pravda, než být prostořeký, nebo říci

Vždy, když zaslechnu tento povel, či zákaz, „Fuj, to je fuj!“, který má zabránit, aby mě pes neoslintal, nebo nepovalil,

Žil, byl za devaterými horami, řekami a moři pes, který rozuměl lidské řeči. Tedy doopravdy to nebyl tak úplně pes,

Ten v soutěži prohrává. A proč? Nemá totiž už žádnou rezervu, prostě tahá za kratší konec provazu, a je to

„No, co je to za otázku? Prostě se sedí u díry, a když myš vyleze, jednoduše se majzne po hlavě,

Elektřina je potřeba nejvíce v noci, řekne si leckdo, protože bez světla na ulici by možná zabloudil a doma třeba

Jak psát o kočce toho řeckého matematika, fyzika, astronoma, filosofa a mechanika, když toho o ní vlastně moc nevím? Tak za prvé,

Jakýpak úkol má člověk na tomto světě? Říkávalo se, že muž má zasadit strom, postavit dům a zplodit děti, nejlépe