Povídky Josefa Dubna

Jednoho pozdního jarního odpoledne, kdy už se slunce začalo sklánět k západu, jsem zvedl zraky od knihy, a to jsem

Jednou jsme si s Petrem povídali o zvířatech v domácnosti, o mně je známo, že preferuji kočky, ale najednou Petr

Takhle jsem si povzdechl, když se mi doneslo, že na kopci nemají jen větší, tady spíš vyšší nadmořskou výšku, ale

Sotva ráno vyjdu z domu a rozhlížím se, zda už je slunce vysoko nebo ještě nízko, hned zaslechnu ťapání ptačích

Stará kočka je, vnímáno lidskýma očima, spíš filosofem… zdá se mi. Spoustu věcí totiž ví, jenže spíš mlčí, tak skoro

Tomu, kdo si není jist, kdo či co se pod pod těmito zkratkami skrývá, napovím zkratkou podobnou, ač nejspíš už

Vše souvisí se vším, i když třeba jen tak, že se jedno druhému podobá, aniž má to první s oním

Docela často přemýšlím o tom, co mi chce říci tu po zápraží poskakující kos nebo rehek anebo kočka, která se

Aby nedošlo k mýlce, mám totiž na mysli chov lidí v klecích. Napadlo mě to včera v metru: lidé v