Povídky Josefa Dubna

Na otázku strážného „Kdo tam?“ lze odpovědět „přítel“, anebo nejlépe nějakým smluveným heslem. Kdokoli se může totiž vydávat za přítele,

Tak jsem prozradil pointu na samém začátku. Hm, tak to bude muset být na konci jiná! A o co že

Zeptali se jedné staré paní, která bydlela sama, co tak celý den dělá. Začala tím, že vstane, no dobrá, tak

Mám na mysli proměnu takovou, která je konečná, nepřipouští jinou možnost a navíc je nádherná. Nemyslím to ve smyslu entomologickém,

Po všech těch internacionálách, ať už zpívaných či více či chmurně žitých a bujících v posledním interglaciálu, se zdá, že

Každý člověk musí mít jméno, však i první člověk je měl. A proč?, zeptá se malé dítě. No proto, aby

Při pozorování kudlanky nábožné, jejíž latinský název je právě Mantis religiosa, člověka maně napadne, že tvůrce českého názvosloví hmyzu měl

A možná právě proto jsou tak oblíbeni. Čas od času se vyskytnou i lidští zpěváci, kteří se obejdou beze slov,

Pojem krycí vzpomínky je známý z psychoanalýzy, pracoval s ním její zakladatel Sigmund Freud. Nejde ani tak o to vzpomenout